Pavouci jsou mnohem chytřejší, než si myslíte. Podívejte se, jak brilantně využívají ulovené světlušky
Vědci popisují loveckou strategii, která ukazuje, že vztah mezi predátory a kořistí může být mnohem složitější, než jsme si mysleli – a že pavoučí inteligenci možná zbytečně podceňujeme.
Pavoučí sítě většinou fungují na jednoduchém principu. Hmyz se do lepkavých vláken chytí, pavouk k němu přiběhne, rychle ho znehybní a sní. Jenže u pavouka druhu Psechrus clavis si vědci všimli něčeho úplně odlišného. Jakmile se mu do sítě zachytí světluška, pavouk se k ní sice rozběhne jako ke každé jiné kořisti, ale když zjistí, že jde o světlušku, nechá ji naživu.
Uvězněnou v síti ji pak drží dokonce i desítky minut a během té doby ji několikrát přiběhne zkontrolovat. U jiného hmyzu, jako jsou můry nebo mouchy, přitom o žádném otálení ani neuvažuje a rovnou udeří. Ale proč?
Světlušky svítí díky bioluminiscenci, jedné z nejúčinnějších přeměn energie v přírodě. V jejich světelném orgánu reaguje kyslík s látkou zvanou luciferin a enzymem luciferázou. Výsledkem je „studené“ světlo, které nevydává teplo, takže hmyz nezahyne přehřátím. Ovládání probíhá tak, že světlušky regulují přísun kyslíku, a tím rozsvěcují a zhasínají. Světelné signály slouží hlavně k páření, samci i samičky mají vlastní blikací vzory, které umožňují najít vhodného partnera. Larvy používají světlo i jako varování predátorům, protože obsahují hořké chemické látky.
Experiment
Odpověď odborníci hledali pomocí experimentu. Přímo na pavučinu umístili drobné LED diody, které simulovaly blikání světlušek. Celý experiment pro větší autentičnost neprováděli v laboratoři, ale ve volné přírodě a na skutečných pavučinách. Díky tomu brzy pochopili, jak mazaný a geniálně jednoduchý plán stojí za tímto záhadným pavoučím zvykem.
Sítě se světélky totiž přilákaly až trojnásobně víc hmyzu než ty bez nich. Sledováním pavučin, do kterých se chytily opravdové světlušky, pak objevili ještě působivější výsledek. Opravdová světluška totiž přiláká do pasti dokonce desetkrát víc hmyzích jedinců. Z oběti se tak rázem stane důmyslná návnada, která láká další oběti, a pavoukům stačí si počkat na bohatší úlovek.
Čtěte také: Vlci terorizují Zlínsko, chovatel přišel o 19 ovcí. Nemůžeme s tím nic dělat, připouští
Vědci by si samozřejmě přáli výsledky co nejpřesnější a nejověřenější, ale provést je bylo extrémně obtížné a také neetické, protože mnohé druhy světlušek patří mezi ohrožené. I tak se jim ale povedlo podložit velice důležitou premisu. „Různé způsoby, jak pavouk nakládá s kořistí, naznačují, že dokáže rozlišovat mezi druhy a podle toho měnit své chování,“ vysvětluje vedoucí studie I-Min Tso z tchajwanské univerzity Tunghai. To podle vědců otevírá nové pohledy na složitost vztahů mezi predátory a jejich kořistí.
Zdroj: Scientific American, British Ecological Society, iNaturalist.
Video, které jste mohli minout: Na Chrudimsku vypustili čápy ze záchranné stanice. Dva byli černí, od bílých se liší povahou.
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
