U netopýrů v Asii bylo objeveno 6 nových koronavirů

O zoonozách se zaměřením na viry jsme psali nedávno, v aktuálním příspěvku se podíváme na nejnovější vývoj situace.

Netopýři jako rizikové zvíře

Netopýři vzbuzují u některých lidí ošklivost a strach. A nové druhy koronavirů jim pověst rozhodně nevylepší. Je to jen takový bonus k tomu, že se netopýři většinou aktivují se soumrakem a létají v noci, někteří z nich se živí krví, často žijí v tajemných jeskyních a jejich nepřímočarý křivolaký let je zkrátka... pro mnohé tak nějak divný.

Speleologové moc dobře vědí, jak moc rizikový je pobyt v jeskyních, kde je zem pokrytá vrstvou trusu. Ten schne a vytváří se prach, jehož vdechnutí může mít za následek ošklivou chorobu. Koronaviry jsou jen jednou z virových skupin, nicméně právě teď děsí lidstvo nejvíce. Vždyť mají aktuálně na svědomí smrt víc než 100 tisíc lidí a opatření přijímaná v boji proti pandemii s sebou celosvětově ponesou i prudké ekonomické změny.

"Alespoň nás to v naší nenasytnosti trochu přibrzdí," tvrdí komentáře na sociálních sítích. Jenže kromě omezení spotřeby a celé řady negativ s sebou aktuální epidemie nese i řadu kladných faktorů. Nejde jen o to, že si matky, jež se přes noc musely stát učitelkami, uvědomily složitost pedagogické profese a za parlamentní stěny proniklo, že pro zdravotníky je potřeba dělat něco víc než jen slibovat.

6 nových koronavirů

Dá se předpokládat, že sluchu bude popřáno nejen epidemiologům, ale i terénním biologům, které až doteď veřejnost moc nevnímala. Nebo jste zaznamenali nějaký biologický objev, který by pro vás byl tak důležitý, že jste si ho zapamatovali? Možná jím bude tento: Vědci v Myanmaru (Barma) zaznamenali 6 nových koronavirů, přičemž 5 z nich zatím nebylo objeveno nikde jinde na světě. Aktuálně se vůbec neví, zdali jsou nebezpečné člověku, a pokud ano, tak jak moc. Zatím se potvrdilo jen to, že nejsou blízce příbuzné s viry vyvolávajícími nemoc SARS nebo MERS a nebyla nalezena ani blízká příbuznost s COVID-19.

Jen pro představu, pod článkem, který publikoval odborný server PLOS ONE, je podepsáno celkem 18 autorů. Součástí práce, která vyústila ve zmiňovaný článek, byly terénní odchyty netopýrů, odebírání stěrů jak z konečníku, tak z dutiny ústní a zároveň i odebrání vzorků trusu. Následovala analýza a hledání virových částic.

"Poprvé byly v netopýrech na Myanmaru detekovány tři nové alfa koronaviry, tři nové beta koronaviry a jeden známý alfa koronavirus dříve identifikovaný v jiných zemích jihovýchodní Asie. Probíhající změna využívání půdy zůstává v Myanmaru významným hnacím motorem vzniku zoonotických chorob, která přivedla lidi k užšímu kontaktu s volně žijícími živočichy a která odůvodňuje pokračující dohled a ostražitost v širokém měřítku," píší autoři studie.

"Na celém světě lidé interagují s volně žijícími živočichy s rostoucí frekvencí, takže čím více o těchto virech u zvířat víme a rozumíme tomu, co jim umožňuje mutovat a jak se šíří na jiné druhy, tím lépe můžeme snížit jejich pandemický potenciál," vysvětluje Marc Valitutto, pracující jako veterinář Smithsonian's Global Health Program.

Barma a její netopýři

Netopýři jsou mezi epidemiology vnímáni jako velmi riziková skupina savců, zejména jako "inkubátor" rozsáhlé řady virů, které dokážou velice efektivně mutovat. V Barmě se vyskytuje nejméně 80 druhů letounů od malých netopýrků až po velké kaloně, které ještě stále můžete najít na vesnických tržištích. Možný potenciál přenosu virů je obrovský a vzhledem k "umění" mutace virů v buňkách jiných savců se úměrně tomu zvyšuje i riziko vzniku další nové nemoci.

Text: Topi Pigula