Největší žralok světa ve skutečnosti nemá rád lidi. Na potápěče reaguje stejně jako na predátory
Další druh, který o naši přítomnost ve svém přirozeném prostředí nestojí, by nemusel být překvapením. Problém je, že z potápění se s těmito ohroženými tvory si někteří udělali výnosný byznys, a tak se žralokům jejich přání klidu a samoty zřejmě jen tak nevyplní.
Je to největší žralok na celé planetě. Šestimetrového velkého bílého překoná běžný dospělý žralok obrovský dvojnásobně, a někteří jedinci dokonce dorostou i délky patnáct metrů.
I přes svou obří velikost ale není člověku nijak nebezpečný; živí se planktonem a jeho monstrózní ústa jsou proto úplně bezzubá. Navíc vůbec nevypadá hrozivě – tělo má poseté bílými tečkami a pohybuje se pomalu a s rozvahou. A tak se rozmohl nový byznys, ve kterém se točí miliony amerických dolarů – lidé platí za možnost se s těmito něžnými obry potápět. Jak se ale ukazuje, oni tuhle možnost s povděkem opravdu nekvitují.
Interakce s lidmi může ovlivnit i reprodukci
Výzkumníci analyzovali celkem 39 záznamů pořízených u mexické pláže La Paz. Dvacet z nich bylo pořízených během blízkých setkání lidí a žraloků obrovských, devatenáct z nich zachycovalo chování žraloků z větší vzdálenosti. A tahle analýza celkem jednoznačně ukázala, že mají žraloci s přítomností lidí problém.
Přečtěte si také: Nové video žraloka, který chodí po souši, obletělo svět. Měli byste se ho bát?
Chovali se totiž úplně stejně, jako by v jejich přítomnosti byl predátor. Mimo jiné se pohybovali nervózně a mnohem rychleji než obvykle. A to v případě obřích tvorů, kteří se živí pouze planktonem, rozhodně není žádoucí. Znamená to totiž, že vydají daleko víc energie, ale zároveň nedokážou získat potravu tak efektivně jako v jiných případech. A nedostatek potravy, jak je známo, ovlivňuje i reprodukci… a žralok obrovský (někdy se mu také říká žralok velrybí) je ohrožený druh.
Zhodnotit stav jedince
Autoři výzkumu nepropagují úplný zákaz téhle turistické atrakce. Tvrdí ale, že je třeba při potápění se žraloky zavést jistá pravidla a víc se ohlížet na to, zda jsou zvířata zrovna v náladě interagovat s lidmi anebo je lepší nechat je o samotě.
„Ve světle tohoto výzkumu navrhujeme jednak zavést zhodnocení stavu jedince ještě před tím, než se k němu ekoturisté potopí, a jednak znovu otevřít debatu o tom, jak blízko se ke žralokům lidé mohou přiblížit,“ uvádějí ve studii publikované v Scientific Reports.
Zdroj: J. H. Gayford et. al.: Quantifying the behavioural consequences of shark ecotourism, Scientific reports.