Kam se hrabe vyhlazení dinosaurů: Největší katastrofa v dějinách Země přišla před 250 miliony lety

Velké permské vymírání, označované také jako vymírání na rozhraní perm-trias, nastalo před 252 miliony let. Konkrétně na přelomu prvohor a druhohor, odkud přirozeně pochází jeho označení. Během tohoto vymírání došlo k velmi drastickému úbytku celoplanetární biodiverzity, a jak bylo uvedeno výše, vyhynulo neuvěřitelné množství druhů. Celkem to bylo až 90 procent všech druhů, které se v té době na naší planetě vyskytovaly, ačkoliv nešlo o nikterak rychlý proces.

Plíživý proces

Velké permské vymírání probíhalo s největší pravděpodobností na ploše až jednoho milionu let, byť je složité určit přesné detaily. Ostatně, vědci se delší dobu přou o tom, co vymírání způsobilo a zůstává otázkou, zda lidstvo najde uspokojivou odpověď. Nejnovější výzkumy mluví o kombinaci několika faktorů, konkrétně o tom, že účinky oteplování klimatu způsobené sopečnými erupcemi byly na souši zesíleny silnými epizodami El Niño.

„Během velkého permského vymírání přetrvávalo El Niño mnohem déle, což mělo za následek desetiletí rozsáhlého sucha, po němž následovaly roky záplav. Klima bylo nepředvídatelné,“ popsal profesor Paul Wignall z University of Leeds ve své studii ze září 2024. Biolog Jia-tung Sun, spoluautor studie zveřejněné magazínem Science, pak dodal, že se většina života na Zemi nedokázala těmto podmínkám přizpůsobit, měli jsme však podle jeho vyjádření štěstí, že alespoň „něco přežilo“, abychom mohli psát vlastní historii. „Byl to téměř, byť ne zcela, konec života na Zemi,“ uzavřel Sun.

Čtěte také: Dinosauři měli smůlu. Kdyby obří meteorit dopadl na Zemi o 30 vteřin později, nemuseli vyhynout

A co éra lidí?

Pokud byste snad chtěli v závěru trochu zneklidnit, je na místě zmínit, že jsou někteří vědci přesvědčení o dalším probíhajícím masovém vymírání druhů. Může jít o šestý takový případ v historii naší planety, i když postrádáme relevantní data. Profesorka Alisa Bokulich z Boston University ve svém článku pro portál The Brink vysvětluje, že Země přichází o živočišné druhy rychleji, než je „normální“, vědci se ale mimo jiné přou právě o definici masového vymírání, a proto závěry Alisy Bokulich nelze přijímat nekriticky. Přesto je pravděpodobné, že vymírání druhů, které lidstvo sleduje, bude pokračovat a jen velmi vzdálené generace po nás budou moci vše kvalifikovaněji zhodnotit.

Zdroj: University of Leeds, Science, The Brink

Video, které jste mohli minout: Výletní ledoborec prorazí až 15 metrů silný led. Používá k tomu unikátní výbavu