Souboj o největšího dinosaura všech dob má dva vítěze: Argentinosaura a Patagotitana

Byl Titanosaurus největší?

Dinosauři, tedy strašní ještěři, jak zní doslovný překlad jejich názvu, patřili mezi obry své doby. Pomiňme nyní ty, z nichž se vyvinuli ptáci, ty mezi obry skutečně nepatřili. Stačí připomenout slavného Archeopteryxe dosahujícího velikosti holuba. Ale co třeba Titanosaurus, který jménem odkazuje na obrovité Titány? Titanosaurus („titánský ještěr“), žijící na počátku křídového období na území dnešní Indie, byl navzdory svému jménu jen asi 12 metrů dlouhý a vážil pouhých několik tun. Problém je, že se málokterý ze skutečně obřích dinosaurů zachová v celku, takže paleontologové musí odhadovat velikost i váhu z kostí, které se zachovaly.

Argentinosaurus...

Do finále souboje o největšího dinosaura všech dob postoupili dva finalisté, oba s geografickými jmény. Pokud by běželi k cílové pásce, tak by vítěz nezvítězil o prsa, ale o krk, neboť právě dlouhý krk je dělá velikány své doby. Býložravý Argentinosaurus spásal větve zhruba před 96 až 94 miliony let. Jeho rozměry jsou skutečně monstrózní. Nalezená pažní kost byla dlouhá celých 181 cm a některé z obratlů dosahují velikosti až 1,5 m. Z nalezených kostí vědci provedli kvalifikovaný odhad velikosti a hmotnosti a došli k následujícím závěrům: Váha se pohybovala kolem 73 tun, přičemž horní hranice odhadu se zastavila na 96,4 tunách. U délky existuje celá plejáda odhadů, nejčastěji se udává rozmezí 30–35 metrů.

... a Patagotitan

Patagotitan, tedy patagonský Titán, je dalším z favoritů na největšího dinosaura všech dob. Teprve v srpnu 2017 dostal oficiální jméno (pravidla zoologické nomenklatury jsou poměrně složitá a pojmenovat nový druh je zdlouhavý proces), které zní Patagotitan mayorum. Je o něco starší než Argentinosaurus, žil před 100–120 miliony lety, a co se délky týče, tak vědecké odhady mluví o 37 metrech a váze 62–77 tun.

Hraje se o centimetry

Server Discovermagazine u obou udává horní hranici 90 tun a další zdroje dokonce píší o rovné stovce tun. Taková váha je i z biomechanického úhlu pohledu pro jakéhokoli živočicha poněkud nepraktická, nicméně nikde není psáno, že se vědecké odhady neposunou ještě výše, neboť příroda už mnohokrát dokázala, že umí překročit i ty nejdivočejší lidské představy. A jak je to s těmi centimetry? Soutěž mezi Argentinosaurem a Patagotitanem je vskutku velice těsná. „Maximální šířka těla dorzálních obratlů činí u Argentinosaura i u Puertasaura rovných 60 centimetrů, zatímco u Patagotitana „pouhých“ 59 cm,“ píše na serveru osel.cz Vladimír Socha. Definitivní vítěz tedy zatím není, nicméně zdá se, že se vědci přiblížili k finální horní hranici, kterou dinosauři už asi nepřekročí.