Nejstarší srdce světa: měl ho náš prapředek s tykadly
Vědci našli ve fosilii nejstarší známý kardiovaskulární systém.
Vůbec nejstarší známý srdeční a cévní systém objevili vědci londýnského Muzea přírodních dějin v jedné fosilii pradávného členovce podobného garnátovi, který žil na Zemi před 520 miliony let. Podle agentury Reuters o svém objevu informovali v nejnovějším vydání odborného časopisu Nature Communications.
Tvor jménem Fuxianhuia protensa, u něhož vědci nečekaný nález učinili, náleží do skupiny bezobratlých živočichů s externí kostrou, mezi něž patří korýši – jako krabi, humři či garnáti –, ale i hmyz, pavouci a stonožky. Fosilie má dokonale zachovalé srdce a cévy, což je unikátní objev, uvedla ve své zprávě agentura Reuters.
Pozoruhodná zkamenělina byla objevena v provincii Jün-nan na jihu Číny. Podle vědců tento tvor žil v období prvohorního kambria v takzvané éře evoluční exploze. V této době před půl miliardou let se poprvé objevilo mnoho skupin živočichů.
"Je to mimořádně vzácný a neobvyklý případ, že se zachoval tak citlivý tělesný systém v jedné z nejstarších fosilií, a to s tak vynikajícími detaily," uvedla jedna z výzkumnic Xiaoya Ma ve studii zveřejněné časopisem Nature Communications.
Měkké části těl živočichů mají po smrti tendenci se rozkládat, což znamená, že se ve zkamenělinách typicky zachovávají jen pevné části jako kosti, zuby nebo krunýře. "Nicméně za velmi výjimečných okolností se ve fosiliích mohou uchovat i měkké tkáně a systémy orgánů," poznamenala Ma.
U zmíněné fosilie členovce Fuxianhuia protensa je podle vědkyně vidět trubicovité srdce uprostřed těla s bohatým složitým systémem cév vedoucích do očí, tykadel, mozku a nohou tvora.
ČTK