Na Novém Zélandu zpívají strnadi jako v Británii před 150 lety

Poddruh strnada obecného E. c. caliginosa Zdroj: CC BY 2.0

Strnadi pějí, až se hory zelenají. Jenže diverzita jejich zpěvu se zmenšuje, jak dokazují studie z Velké Británie a Nového Zélandu

Čeští vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zjistili, že na Novém Zélandu zpívají strnadi obecní s největší pravděpodobností stejně jako před 150 lety ve Velké Británii. Tito drobní pěvci s nápadně žlutým zbarvením byli kdysi dovezeni na ostrovní stát v jihozápadní části Tichého oceánu. Zatímco v zemi svého původu, Británii, kvůli úbytku populace během té doby strnadi zřejmě ztratili některá svá "nářečí", na Novém Zélandu jsou tato nářečí dodnes slyšet, řekl ČTK autor studie Pavel Pipek z Přírodovědecké fakulty.

Cílem projektu podle vědců bylo zjistit, co se stane s ptačím zpěvem, když se ptáci vysadí na opačném konci světa. O studii publikované v mezinárodním časopise Ecography informoval i britský deník The Guardian.

Ptačí nářečí mizí

"Před 150 lety měli strnadi stejný zpěv v obou zemích. Mezitím v Británii populace značně poklesla, a tak nejspíš některá nářečí zmizela. Máme kontrolní nahrávky, které ukazují, že ta samá ptačí nářečí pozorujeme v kontinentální Evropě. Nelze samozřejmě zcela vyloučit, že by se nářečí vyvinula na evropské pevnině i na Zélandu do stejné podoby, ale nepřijde nám to pravděpodobné," uvedl Pipek.

Strnad je velký asi jako vrabec a patří mezi vytrvalé pěvce. Slyšet je od jara až do pozdního léta, zejména při letních vedrech jeho zpěv vyniká, protože jiní ptáci umlkají. Jen v samotné České republice lze rozeznat několik strnadích dialektů, které se snaží zmapovat český projekt Nářečí českých strnadů. Dialekty se odlišují na základě výšky, délky a průběhu slabik v koncové části zpěvu.

"Když jsem zjistil, že strnad byl vysazen na Zéland, napadlo mě použít stejnou metodiku, kterou jsme použili v Čechách, kdy jsme nechali veřejnost, aby pořizovala nahrávky. A podívat se, co se za 150 let stalo. Zkoumal jsem také historii a výsadbu ptáků ze starých dokumentů," popsal výzkum Pipek.

Nahráváte, nahráváte?

Vědci od roku 2013 prozkoumali zhruba dvě stovky nahrávek z Nového Zélandu a tři stovky nahrávek z Británie. Zachování ptačího nářečí přirovnávají k zastaralým lidským jazykům, jimiž se v některých oblastech dodnes mluví, například v českých vesnicích v rumunském Banátu se dodnes používají archaická slova typická pro češtinu 19. století.

Na výzkumu spolupracoval také Botanický ústav Akademie věd a britský vědec Mark Eaton z britské ochranářské organizace RSPB (Royal Society for the Protection of Birds). Přispěli k němu i dobrovolníci v rámci projektu občanské vědy Yellowhammer Dialects (yellowhammers.net), který se inspiroval českým projektem.

ČTK