Muchomůrka červená – droga, nebo mucholapka?

Indická božská houba

I když v současnosti jsou coby halucinogeny v říši hub nejproslulejší (alespoň v našich končinách) houbičky rodu Psylocibe (lysohlávka), muchomůrka červená byla pravděpodobně nejstarším a nejrozšířenějším halucinogenem, jakým se v oblasti hub lidstvo intoxikovalo. „Je ztotožňována se sómou (božským narkotikem starověké Indie), jejíž pomocí vstupovali dávní obyvatelé údolí Gangy do kontaktu se svými bohy. Ve staroindické Rgvédě se hovoří o tom, že sám Indra, nejvyšší božstvo védského panteonu, získal sílu k hrdinským činům teprve poté, co požil tuto houbu,“ píší Jiří Patočka, Josef Frynta v časopise Vesmír. Ovšem nejen v Indii, ale svou úlohu hrála i v oblasti halucinací i u sibiřských šamanů.

Severský halucinogen

Muchomůrka červená je nezaměnitelná klasika našich lesů, kterou snad všichni známe už od dětství. Někteří mykologové tvrdí, že část nohy je jedlá, ale rozhodně nedoporučujeme jejich tvrzení ověřovat. Faktem ale zůstává, že sibiřští šamani vědí, že klobouk je halucinogenní. Díky svému vzhledu je houba natolik známá, že je nezaměnitelná a tudíž příliš nedochází k nechtěným otravám. Jinak je to ovšem s otravami chtěnými. „Byla prokázána totožnost muchomůrky červené s drogou zvanou sóma, uctívanou již nejstaršími árijskými kmeny v době, kdy osídlovaly hory Afghánistánu,“ píší M. Svrček a B. Vančura ve své knize věnované houbám.

Houba, tedy toxiny v ní obsažené dokážou způsobit jak sluchové, tak optické halucinace. Navíc se vylučují močí, takže šamani pili i moč postižených. Co o této otravě říkají Didier Michelot a Leda Maria Mendelez-Howel? Rozsáhle ji rozpracovávají v materiálu Amanita muscaria: chemistry, biology, toxicology, and ethnomycology a mimo jiné popisují příznaky otravy. „Začínají 30 minut až 2 hodiny po požití. Nastává zmatenost, závratě a únava, zkreslení vizuální vjemy, ale i hypersenzitivita. Dochází ke zkreslení místa a neuvědomování si času. Agresivní postoje nebyly hlášeny. Subjekt vnímá sucho v ústech, byly hlášeny halucinace, živé barevné vnímání. Otrava může trvat 8 hodin, včetně fáze hlubokého spánku.“ Experimenty s touto houbou skončily i na nemocniční jednotce intenzivní péče, takže výše napsané rozhodně neberte jako výzvu k testování. Nezapomeňte, že muchomůrky jsou zapsané i v dějinách travičství. Smrt římského císaře Claudia, jehož otrávila houbami jeho manželka Agrippina, patří k těm nejznámějším.

Mucholapka

Na téhle muchomůrkové klasice je zajímavé, že dala celému rodu hub, tedy muchomůrkám, jméno. Původně se totiž používala k likvidaci much (původně muchomorka – od „mořit mouchy“). Klobouk vymáčený ve sladké vodě či mléce se osypal cukrem. Mouchy následně sály sladký roztok z povrchu klobouku i s rozpuštěnými jedy, což mělo za následek jejich omámení či smrt. Jde o přirozený a „tradiční“ způsob likvidace obtížného hmyzu. Bezesporu se dá moderní hantýrkou říci, že je to způsob nature friendly, pokud lze o zabíjení živých tvorů, byť much, něco takového vůbec říct.

Text: Topi Pigula