18. dubna 2023 16:00

Indiáni v zimě ulovili přes 1 100 bizonů. Umožnila jim to speciální yellowstonská dohoda

Po děsivých masakrech bizonů z 19. století, kdy se populace tohoto sudokopytníka smrskla odhadem z 20–60 milionů na necelých 100 kusů, dnes bizoni v rozporu s obecně vžitou představou dávno nepatří mezi druhy ohrožené vymřením. Přesto je zpráva o kontroverzním lovu bizonů, jemuž poblíž Yellowstonského národního parku padlo za oběť 1 100 těchto někdejších vládců prérie, znepokojivá.

Bizon americký (Bison bison) žije v Yellowstonském parku ve dvou oddělených populacích čítajících dohromady téměř 6 000 jedinců. Mimořádně tuhá zima z přelomu let 2022–23 ale přinutila velké množství zdejších bizonů hledat potravu a mírnější klima mimo hranice národního parku, takže mnozí z těchto obřích savců instinktivně migrovali na západ nebo sever od Yellowstonu. Dostali se tak mimo ochranu parku a na dostřel netrpělivých lovců.

„V letošním roce jsme zaznamenali značný počet lovců, kteří využili svých smluvních práv,“ komentoval situaci správce Yellowstonského národního parku Cam Sholly. Podle dohod uzavřených mezi indiány a federální vládou ve Washingtonu totiž mohou původní obyvatelé amerického kontinentu bizony mimo národní parky lovit. Oblast Yellowstonu byla v minulosti jakýmsi bojištěm, kde se střetávali příslušníci čtyř velkých indiánských kmenů, a sice Černonožci, Vraní indiáni, Šošoni a Bannokové.

Na jejich obranu je nutné dodat, že na odlovení více než 1 100 bizonů včetně mnoha březích samic nebyli sami – část z nich na základě koncesí vydaných úřady odstřelili i další zájemci.

Nebezpečná nemoc

Bizoni se v Yellowstonu běžně loví především proto, aby se zabránilo přílišném rozrůstání stáda. Dalším důvodem je brucelóza, která se může přenést na hospodářská zvířata, a dokonce i na člověka. U bizonů se toto bakteriální onemocnění projevuje potraty gravidních samic, samci pak trpí záněty varlat a ztrátou plodnosti. Kvůli brucelóze skončilo asi 90 bizonů na jatkách, dalších 285 pak strážci parku izolovali v karanténních zónách. Po třech letech se pak bude zkoumat, zda brucelózou trpí, nebo ne.

Právě nemoci, jako je brucelóza, stály v minulosti částečně za poklesem počtu bizonů na severoamerických pláních. Největší podíl na jejich hubení ale měli v letech 1820–80 bílí lovci, kteří částečně i s cílem připravit indiánské kmeny o jejich hlavní zdroj obživy vybili miliony bizonů. Známý je příběh Williama Codyho, který složil čtyři tisíce bizonů za osmnáct měsíců a vysloužil si přezdívku Buffalo Bill. Dnes žije v USA a Kanadě divoce několik desítek tisíc bizonů, v zajetí jich je pak chováno přes 400 000.

Pro původní obyvatele Severní Ameriky byl bizon nejen základem obživy a zdrojem cenných surovin pro každodenní život, ale dodnes hraje zásadní roli v indiánských mýtech a obřadech. Lakotové tak například věří v Bílou bizonici, která se proměnila v ženu a naučila indiány uctíval Velkého ducha a kouřit kalumet.

Zdroj: Smithsonian Magazine

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský