Nebezpečná klíšťata sužují Ameriku. Způsobují nový typ alergie, hrozí šíření do Evropy

Představte si, že si k večeři dáte oblíbené jídlo a po pár hodinách se vzbudíte zpocení. Kůže vás pálí, všude po těle máte rudé skvrny. Najednou se vám začne i špatně dýchat, zatmívá se vám před očima. Marně uvažujete, s kterým alergenem jste přišli do styku. Vždyť jste nejedli nic neobvyklého.

Takhle podobně vypadají zážitky tisíců Američanů, kteří měli smůlu, že se u nich po kousnutí klíštětem rozvinula závažná alergie, kvůli které možná už doživotně nebudou smět pozřít žádné červené maso či kravské mléko.

Opožděná reakce a nebezpečí v podobě léků

Záludná alergie se sice Spojenými státy šíří podobně jako epidemie, nejde ale o onemocnění v pravém smyslu slova. Kousnutí klíštětem vyvolá tvorbu protilátek proti sacharidu alfa-gal, které se zcela přirozeně vyskytují v těle většiny savců (primáti jsou výjimkou).

Tělo na tento sacharid pak reaguje uvolněním velkého množství histaminu a následky známe z jiných alergií: Kopřivky, vyrážky, zvracení, průjmy, kašel, potíže s dýcháním, snížený krevní tlak, otoky rtů, jazyka či očních víček, mdloby, ztráta vědomí a samozřejmě i anafylaktický šok – to všechno jsou příznaky, které se mohou objevit. Typicky pro tuto alergii přicházejí až 2–6 hodin po jídle.

To, že si člověk nemůže dát kus vepřového, hovězího, jehněčího či zvěřiny, případně se napít kravského mléka, je navíc jen jedním z problémů. Alfa-gal je totiž součástí membrán téměř všech savčích buněk, a tak se alergická reakce může objevit i když si aplikujete make-up, anebo potřebujete nějakou léčbu.

Najdete ho kupříkladu v běžných želatinových kapslích, v kterých se prodávají různá léčiva i vitamíny a probiotika, nebo po podání heparinu. Heparin se v nemocnicích používá velice běžně, snižuje srážlivost krve, účinná látka se ovšem získává mimo jiné z prasečích střev a kravských plic.

Alergie se budou šířit spolu s klíšťaty

Počet Američanů, kteří jsou po kousnutí klíštětem nedobrovolně a možná doživotně odkázáni na dietu z drůbeže a ryb, se podle odborníků blíží 450 tisícům a možná jich bude i k milionu; kvůli tomu, že se alergická reakce nemusí objevit pokaždé a nemusí být tak závažná, aby postižený hledal lékařskou péči, je syndrom alfa-gal těžké diagnostikovat. Lék na něj neexistuje.

Přečtěte si také: Česko je jako obří sauna. Mapa odhaluje silně vysušená místa, bouřky posílí klíšťata

Otazníkem také je, zda se tohle nepříjemné onemocnění v budoucnosti bude stále týkat jen obyvatel amerického kontinentu. Odborníci si zatím nejsou jistí, jestli unikátní alergii způsobuje kousnutí jiným klíštětem než klíštětem americkým (Amblyomma americanum), které s ní jednoznačně spojili. To se vyskytuje hlavně na jihovýchodě USA a v Mexiku, kvůli klimatickým změnám se ale šíří a je možné, že se nakonec – stejně jako mnoho dalších druhů – dostane i do Evropy.

Zdroj: CDC, A. Carpenter: Health Care Provider Knowledge Regarding Alpha-gal Syndrome, Jarojaromer.cz, CNN.