Jak člověk geneticky ubližuje psům. Víte, co se psem udělá merle zbarvení?

„Zbarvení merle se projevuje typickou tygrovaností, kdy se místa smíšeného nebo ředěného pigmentu střídají s místy neředěné základní barvy,“ píše Ivana Vajnerová v časopise Vesmír. Základem toho sdělení je fakt, že v současností „módní“ zbarvení (za pár let to může být jinak, paní móda je vrtkavá) je dané trvalým udržováním původně genetické odchylky v populaci. Ne každá genetická odchylka je slučitelná se životem, ovšem merle zbarvení psi v pohodě přežijí. Jen mnozí z nich mají doživotní zdravotní handicap.

Jaké nepříjemné zdravotní dopady s sebou nese pruhované, „melírované“ zbarvení srsti, které se stalo oblíbené nejen u kolií, ale třeba i u francouzských buldočků, či dokonce pražských krysaříků. Mimochodem u některých plemen se stalo součástí zápisu do plemenných knih.

Zdravotní dopady

Logika šlechtitelů je jasná a přímočará: mám-li hezky zbarveného psa, chci podobně hezky zbarvenou fenu, aby znaky štěňata podědila od obou rodičů. Ta se pak následně dají dobře prodat, protože mají 100 % požadovaných vlastnosti, v tomto případě žíhanost srst. Barvu srsti, stejně tak jako barvu očí, způsobuje různé množství a kombinace barviv, což určují alely (varianty) konkrétních genů. Ve hře je mimo jiné eumelanin (hnědý až černý pigment) a feomelanin (světlý až tmavě červený pigment).

Kynologické standardy vyžadují konkrétní zbarvení srsti s minimálními odchylkami, například „dalmatinovsky“ zbarvený jezevčík by možná byl zajímavý, ale rozhodně by se nevešel do tabulek „papírového“ chovu. Mimochodem, víte, že zrovna dalmatini jsou po člověku, kočkách a opicích jediní tvorové, kteří trpí na močové kameny? Vědci právě toto zdravotní postižení dávají do souvislosti s jejich atraktivní puntíkovanou srstí.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BOX

Pokud má otec merle zbarvení (M) a matka taky, bude potomek „dvojité merle“, tak jejich potomstvo bude rozděleno následujícím způsobem. 50 % jedinců je genotyp Mm, tedy merle zbarvení, 25 % potomků jsou MM genotyp, tedy s největší pravděpodobností zdravotního postižení, týkající se očí, kostí i oběhového systému, ale také merle zbarvení a 25 % je genotyp mm, tedy nemerle. Pokud je při křížení jeden z nich merle (M) je a druhý ne (m), tak pravděpodobnost merle zbarvení je nižší, tedy 50 : 50. Text: Topi Pigula