Inteligence nepomáhá zbohatnout, tvrdí studie

Vědci z University of Guelph studovali, jak funguje inteligence u čmeláků. Zajímalo je, jaký je vlastně přínos inteligentnějších čmeláků pro kolonii, kolik práce vykonají a jak se jejich schopnost lépe myslet reálně projevuje. Výsledky byly více než překvapivé.

Učení jako znak inteligence

Ukázalo se totiž, že ti čmeláci, kteří se nejrychleji učili (neboli nejinteligentnější čmeláci z kolonie), byli schopni získávat pro kolonii potravu za mnohem kratší dobu než jejich hloupější kolegové. Současně ale nebyli schopní získat celkově větší množství jídla než tupější čmeláci.

"Ty výsledky jsou rozhodně překapivé, protože si typicky asociujeme lepší inteligenci a schopnost učení s vyšší výkonem – automaticky věříme, že vyšší inteligence je prospěšnější pro přežití individua nebo celé skupiny,“ uvedla dr. Lisa Evans, která se na výzkumu podílela. „Naše práce je prvním důkazem, že vyšší inteligence něco stojí...“

Chytrý jako čmelák

Vědci posuzovali inteligenci čmeláků na 85 exemplářích z pěti různých kolonií. Ukazovali jim různé barvy, a pokud je pak brundibáři dokázali správně identifikovat, dostali odměnu v podobě potravy. Již v této fázi experimentu se ukázalo, že mezi individuálními čmeláky jsou nečekaně velké rozdíly.

Poté výzkumný tým sledoval, jak se konkrétní čmeláci vypravují za potravou. Vědci byli schopni pomocí algoritmu umělé inteligence identifikovat spolehlivě každého jednoho z 85 tvorečků. A současně byl tento program s to poznat, s jakým množstvím pylu se čmeláci vrací domů. Protože věděli, kolik času na takových expedicích čmeláci tráví, bylo schopní spočítat, jak jsou jednotlivci výkonní a také zda jejich pracovní výkon odpovídá jejich inteligenci.

Vyšší inteligence, vyšší výkon?

Značně překvapivé výsledky ukázaly, že hloupější čmeláci (tedy ti, kteří se pomaleji a hůře učili), dokázali v průběhu svého života shromáždit pro kolonii více zdrojů než čmeláci inteligentnější. „Bylo to pro nás velmi důležité, protože víme, že právě pro čmeláky je učení zásadní: učí se, které rostliny jim dají více pylu i to, kde a jak takové květiny najít. A to mluvíme o území, kde mohou růst celé desítky různých druhů květin,“ uvedl vedoucí výzkumu, profesor Nigel Raine.

Vědci zatím nemají pro tuto zdánlivou nelogičnost žádné racionální vysvětlení. Domnívají se jen, že inteligence musí mít pro čmeláky ještě jiný smysl než jen pro shánění potravy, netuší však jakou. Studie vrhá nové světlo i na evoluční význam inteligence; ukazuje se totiž, že za všech okolností nemusí být vyšší inteligence prospěšná a v některých případech může být zřejmě dokonce na obtíž pro přežití druhu.

Text: MK

Příroda

Jste inteligentní? Poděkujte matkám, otcové jsou v tom nevinně