Had z larev? Díky, přírodo, tos nemusela…

Člověk má v genech uložen odpor vůči všemu, co se plazí. Proč přesně, to se zatím tak úplně neví, ale zřejmě to souvisí s nebezpečím, které pro naše prapředky představovali jedovatí hadi. Tyto obavy a strach se projevují nejen v lidském chování, ale také v mýtech a legendách, kde jsou hadi v drtivé většině symbolem zla…

A když se tento „had“ skládá z červů, je působení na člověka zaručené. Právě takové živé řetězy vytvářejí larvy smutnic a bedlobytek, dvojkřídlého hmyzu, který žije i u nás. Tito tvorové jsou dost nepříjemní škůdci, kteří dokážou velmi rychle zničit třeba úrodu bylinek. Dospělci jsou vlatně malé mušky, které si můžeme domů přinést se zahradním substrátem a jejich larvy skutečně připomínají malé červíky, byť vývojově nemají se skutečnými červy nic společného. Ale dost možná, že jste se s jejich larválními stádii potkali. U nás žije například bedlobytka hřibová nebo houbová... už tušíte, kde se mohou najít?

Podívejte se na další videa jejich „živého hada“:

O smutnicích toho víme překvapivě málo, a to přesto, že jich existuje nepřeberné množství a žijí skoro všude. Jen v Evropě známe přes 600 druhů, po celém světě skoro 1 800. Ale podle přírodovědců žije především v tropech možná až 20 000 dalších druhů! Jak je tedy možné, že se tak skrývají? Je to tím, jak jsou drobné a tím pádem nenápadné…

Neznáme ani příčinu toho, proč ze svých těl vytvářejí tyto „hady“ – nejspíš kvůli snadnějšímu překonávání přírodních překážek. Cestováním v jednolité mase si také smutnice lépe zachovávají v chladném prostředí tělesné teplo – a tedy i životadárnou energii.

Text: RD