Evropu v minulosti ničila silná zemětřesení – a další ještě přijdou

Většina lidí o hrozbě zemětřesení v Evropě nic neví a budovy stavěné ve 20. století rozhodně s otřesy nepočítaly. Přitom obrovské zlomy táhnoucí se pod Německem a Francií od Alp k Anglii mohou vyvolat silné seizmické vlny a naprostý chaos v mnoha evropských zemích. Pokud by například v lidnatém Porýní vypuklo zemětřesení o síle blížící se 7 stupňům Richterovy škály, spustilo by lavinu dalších otřesů s devastujícími účinky na stamiliony lidí.

Víme, že Alpy vyrostly před 22 miliony lety, kdy se srazily euroasijská a africká tektonické deska. Dosud jsme ale netušili, že stovky kilometrů od Alp stále doznívá ozvěna této mohutné srážky. Při růstu hor i ve vzdálených oblastech se napříč euroasijskou deskou šířily praskliny. Tato zapomenutá síť zlomů pokrývá území o rozloze 900 000 kilometrů čtverečních a zlomy procházejí pod řadou velkých měst a hustě osídlených oblastí.

Nenápadná zemětřesení

Proč je tedy dosud odborníci ignorovali? Geologové se dosud domnívali, že tyto zlomy jsou neaktivní, že v nich už nikdy k žádnému pohybu nedojde.

Jenže 8. listopadu 1983 zasáhlo belgický Lutych mohutné zemětřesení o síle 4,9 stupně Richterovy škály. Došlo k němu uprostřed noci a všechny zaskočilo. Popraskaly rozvody vody a plynu, nízkopodlažní cihlové budovy se zřítily. Město bylo naprosto ochromené. Zemětřesení napáchalo škody za 200 milionů dolarů, dva lidé zahynuli. Vše ale vypadalo jako izolovaná událost.

O devět let později, 13. dubna 1992 po půlnoci, zasáhlo nizozemské město Roermond zemětřesení tak silné, že ho nebylo možné ignorovat. Mělo sílu 5,8 stupně na Richterově škále a rázovou vlnu pocítili až lidé v Británii. Vědci začali tušit, že se děje něco podivného. Vznikl nový obor paleoseismologie, který začal studovat zemětřesení v minulosti.

Podezřelé Porýní a Francouzské středohoří

Díky němu se stalo hlavním zdrojem obav Porýní. Vědci zjistili, že tamní velké město Kolín nad Rýnem, kdysi středisko římských provincií, zasáhlo kolem roku 800 několik, přibližně osm zemětřesení. Reagovala na to i tamní slavná katedrála svatého Petra (Kolínský dóm), která se začala stavět v 9. století (původně Starý dóm) a má mimořádně mohutné základy.

„Víme o 400 kilometrech aktivních zlomů pod touto oblastí. Ta je vlastně rozdělena do několika bloků, které se pohybují ve vztahu k ostatním, a v uplynulých 25–30 milionech letech její centrální část poklesla o více než kilometr,“ vysvětluje důvody obav německý geofyzik Klaus-G. Hinzen.

„Podezřelou“ je i oblast Francouzského středohoří, která je také doslova protkaná zlomy. Středisko oblasti, město Clermont-Ferrand, leží v kotlině na rozlehlé rovinaté pláni. Poblíž se ale nachází náhorní plošina posetá sopkami. Je jich tu více než 100 a poslední z nich vybuchla před pouhými 3000 lety – z geologického hlediska jde o mrknutí oka.

Sopky se obvykle nacházejí na okrajích tektonických desek, to ale není tento případ. Místní sopky jsou důkazem pohybů, k nimž zde v posledních 150 000 letech čas od času docházelo. Pravidelné řady sopek zde vznikly na zlomech, které se odsud táhnou na sever i na jih a umožňují magmatu pronikat trhlinami na povrch. Kdy se tak znovu stane, ale vědci netuší.

K nejsilnějšímu historicky známému zemětřesení v Evropě došlo 18. října 1356 ve švýcarské Basileji. Zemětřesení o síle 6,9 stupně město zcela zničilo, otřesy byly cítit až v Praze.

I Česko má své zlomy

Nejsilnější v Česku zaznamenané zemětřesení mělo podle Richterovy stupnice magnitudo 4,8 až 5,0. Došlo k němu 14. října 2008 u Nového Kostela na Kraslicku, které leží na mariánskolázeňském zlomu. K otřesům zde dochází pravidelně, a to obvykle v zemětřesných rojích. Podobně aktivní je i Hronovsko ležící na hronovsko-poříčském zlomu ve východních Čechách.

Seismologický výzkum tisíce prastarých zlomů v západní a střední Evropě je teprve na začátku. Jak se budou tyto trhliny v následujících letech chovat, vědci zatím netuší. Historie ale říká, že v blízké době nevyhnutelně dojde k velkému zemětřesení.

Existují ale i horší scénáře. Co kdyby pohyb na jednom zlomu odstartoval aktivitu na dalším nebo na několika dalších zlomech? Opečovávaná evropská města by rázem přišla o svůj zakořeněný pocit stability a bezpečí.