Co čeká Escobarovy slavné hrochy? Ve hře je likvidace nebo kastrace

Pro někoho jsou hroši v Kolumbii nejkrásnějšími zvířaty na světě, pro jiného jsou invazním druhem zásadním způsobem poškozujícím tamní unikátní přírodu. O nich samotných a jejich výkalech jsme už na webu Prima ZOOM psali. Toto je pokračování jejich příběhu, který možná brzy skončí.

Z Afriky do Kolumbie

Podle magazínu Forbes byl Pablo Escobar ve své době sedmým nejbohatším člověkem na světě. Vzpomínáte na pohovky plné dolarů, které měl Escobar v seriálu Narcos? Kolumbijský narkobaron měl tolik peněz, že absolutně nevěděl, za co je utratit. Tak obrovské množství bankovek nešlo ani sebemohutnějším „praním“ zlegalizovat. K pašování kokainu se používala letadla i ponorky, to vše něco stálo, ale přesto se jednalo jen o zlomek zisků. Tak proč si nepořídit třeba hrochy, tedy zvířata, která nemá „jen tak někdo“ a která se mohla stát statusovým symbolem Pabla Escobara?

Připomeňme, že hroši byli z Afriky do Kolumbie dovezeni nelegálně, což by už samo o sobě mohlo být bodem do diskuze vedoucí k likvidaci. Navíc už došlo k napadení lidí. Představme si podobnou situaci v Česku. Mafián Mrázek si nelegálně přiveze například pumu, která se dostane do volné přírody, napadne člověka a navíc aktivně ohrožuje místní druhy. Vědci by navrhovali odstřel. Souhlasili byste?

Puma je sice nebezpečná, ale zároveň rozhodně krásná a elegantní. V podobné situaci jsou aktuálně Escobarovi hroši. Na jednu stranu je někteří považují za krásný a zároveň zajímavý nový prvek kolumbijské přírody, na druhou jde o zvířata nebezpečná, nepůvodní a invazní.

Vědci se kloní k likvidaci

Sám Escobar sice zahynul 2. prosince 1993 při přestřelce s policií, jeho dědictví žije dál. A poškozuje kolumbijské mokřadní ekosystémy. „Studie v časopise Biological Conservation odhaduje, že pokud by zvířata nebyla odstraněna, mohl by do roku 2035 jejich počet dosáhnout až 1 500 jedinců. Růst hroší populace by mohl ohrozit obyvatele této oblasti, protože hroši každý rok v Africe zabijí více lidí než jakýkoli jiný druh divoké zvěře. Zvířata také nemají v Kolumbii žádné přirozené predátory,“ píše server The Hill.

Rozsudek smrti pro kolumbijské hrochy zatím nepadl, ale jejich čas se evidentně krátí. Stačí jeden smrtící útok na člověka a dosavadní podpora laické veřejnosti by se rychle mohla změnit. Kromě samotné likvidace je ve hře i sterilizace zvířat, což je proces na jednu stranu „humánní“, ale pokud by byla úspěšně sterilizována celá populace, výsledek by byl stejný.

V důsledku toho by populace „přirozeně vymřela“, jen by to (společně s negativním dopadem na ekosystém) trvalo déle. Navíc z hlediska provedení je likvidace mnohem jednodušší. Při kastraci je nutné zvíře najít, chytit, uspat, vykastrovat a vrátit zpět, přičemž každá z uvedených činností potřebuje svého odborníka.

Problém, který se řeší pod přezdívkou „kokainoví hroši“, přitom v 80. letech začal poměrně nenápadně – importem jednoho samce a tří samic. Snaha o jejich likvidaci navíc už v Kolumbii byla, do cesty se jí však postavilo veřejné mínění a od té doby se situace radikálně mění jen k horšímu.