Proč každý potřebujeme jinou délku spánku? Stojí za tím genetické mutace i chvástání se
Někteří lidé působí jako by spánek snad ani nepotřebovali. Po několika hodinách v posteli se probouzí svěží, plní energie a po všech stránkách připraveni na to, aby mohli v nadcházejícím dni normálně fungovat. Pak tu jsou ale lidé, kterým nestačí ani osm hodin, vstávat nechtějí a ještě v průběhu dopoledne zívají. Čím to je?
Pokud vás napadlo, že za tím patrně vězí příroda, pak tipujete správně. Genetickou výbavu člověka nelze přehlížet ani bagatelizovat, protože ovlivňuje i to, kolik hodin spánku potřebuje daný jedinec k regeneraci. V roce 2010 objevili vědci genetické mutace, které potřebu malého množství spánku vysvětlují.
Spánek ovlivňují geny
Konkrétní genové varianty objevené v rámci této studie, činí spánek efektivnější, čímž se dostáváme k potřebě 4-6 hodinám v posteli bez negativního dopadu na to, jak svěží se člověk cítí. V roce 2025 pak vědci z Flindersovy a Murdochovy univerzity navázali dalším výzkumem, ve kterém se zaměřili na ženu ve věku přes 70 let, která celý život spala jen šest hodin denně.
„Její tělo bylo jednoduše naprogramované na kratší spánek,“ shrnula pro magazín The Conversation Kelly Sansom, výzkumnice na lékařské fakultě Flindersovy univerzity v australském Adelaide. Dodala nicméně, že je stále předmětem dalšího zkoumání, jak časté tyto genetické mutace jsou a hlavně proč u lidí vznikají, resp. proč přetrvaly z dřívějších dob, kdy by měly hlubší opodstatnění.
Pozor na nedostatek spánku
Vědci nicméně upozorňují, že většina lidí, která si myslí, že nepotřebuje příliš mnoho spánku, může ve skutečnosti trpět jeho chronickým nedostatkem. V dnešní uspěchané době za to často může pracovní nasazení, společenské povinnosti nebo mylné přesvědčení, že spát málo je znakem síly a produktivity. Z mnoha stran navíc slýcháme chlubení, jak někomu stačí jen tři hodiny spánku, aby stihl vše, co si od něj okolí žádá, a to je další forma tlaku na lidi, kteří by jinak spali osm i více hodin denně.
Čtěte také: Je bezpečné probdít noc? Nový výzkum ukázal, co se s vaším tělem stane po jediné noci bez spánku
Dlouhodobé krácení spánku však vede k mnoha problémům, jako jsou snížení koncentrace, výkyvy nálad, mikrospánky nebo všeobecné zdravotní problémy typu obezita, cukrovka nebo vysoký tlak. Mnozí lidé se proto snaží spánek dohánět o víkendu, což má ale jen krátkodobý účinek a nevyvažuje všechna zmíněná rizika. „Opakované cykly nepravidelného spánku mohou mít na zdraví zásadnější vliv než samotná délka spánku,“ doplňuje navíc Peter Eastwood, prorektor pro výzkum a inovace na Murdochově univerzitě, který se do nové studie rovněž zapojil. Takže úkol zní jasně: dnes večer se jde do postele včas.
Zdroj: Sicence Alert, The Conversation
Video, které jste mohli minout: Kolik hodin spánku potřebujeme a kdy si dát poslední kávu? Odpovědi odborníka vás překvapí
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
