Datlové si poškozují mozek. Ale vůbec jim to nevadí!

Když se díváme na datla, neúnavně bušícího zobákem do kůry stromu, nemůžeme pochopit, že se mu nic nestane. Vždyť si musí ublížit, že? Naše fascinace datly vedla dokonce tak daleko, že na základě jejich anatomie se začaly objevovat snahy o vývoj speciálních helem pro sportovce, které by měly dokázat ochránit hlavu lépe než kdy dřív. Je však zajímavé, že nikdy se nikdo neptal, jestli datlové skutečně nějaké poškození mozku nemají – prostě jsme automaticky předpokládali, že vědí, co dělají.

Podivný datel

Tým neurobiologů pod vedením Petera Cummingse z Boston University School of Medicine se zaměřil na zkoumání datlích mozků a především přítomnost tau proteinů. O této skupině bílkovin jsme psali v souvislosti s Alzheimerovou chorobou, jelikož jejich zvýšený výskyt u mozkových buněk obvykle značí zhoršené fungování mozku a Alzheimerovu chorobu.

Jako kontrolní skupina byli vybráni vlhovci červenokřídlí a výsledky jasně ukázaly, že u datlů se tau protein v mozku vyskytuje nesrovnatelně více nežli u vlhovců. Tau proteiny se přitom kumulují především při mechanickém poškození mozku vlivem úrazu. Co z toho tedy vychází? Datlové mají poškozený mozek a mohou si za to sami, neboť si ho způsobují opakovaným bušením do kmene stromu. Nejsou blázni?!

Záměrné poškození mozku

„Nejstarší datlové se datují do doby před 25 miliony lety, jsou tu tedy už velmi dlouho. Pokud by ale klování do stromu vedlo k poškození mozku, proč by takové chování nevymizelo? Copak evoluční adaptace nezasáhne?“ Profesor Cummings byl výsledky také překvapen. „Zdá se, že tau proteiny u datlů plní ochrannou funkci a nejedná se tedy vůbec o patologii.“

V omezené míře totiž dokáží tau proteiny mozkové buňky stabilizovat, neboť flexibilně chrání axony vycházející z nervových buněk. Díky axonům spolu mohou jednotlivé buňky komunikovat a ochrana v podobě tau proteinů zabraňuje tomu, aby docházelo k narušení těchto spojů – to však pouze v určité míře. Zdá se tedy, že aby se hladina tau proteinů dostala u datlů na tuto optimální úroveň, je pro ně vlastně výhodné si přivozovat silné údery do hlavy! Podle vědců může tento objev napomoci dalšímu zkoumání neurodegenerativních poruch jako právě Alzheimerovy choroby; nakonec by tak zdánlivě sebedestruktivní chování datlů mohlo mít i užitek pro člověka…

Text: MS