Co se stane v případě plošného nasazení jedu proti hrabošům?

Hraboš a jeho refugia

Přírodopis živočišstva, učebnice, která vyšla v roce v roce 1956, shrnuje informace o hraboších následovně: „Od myší se liší krátkými, někdy v srsti zakrytými boltci, krátkým osrstěným ocáskem a jinou úpravou stoliček. Jsou to vesměs vegetariáni, kteří se živí výlučně částmi rostlinných těl, ať už nadzemními nebo podzemními. Všichni si dovedou obratně hrabat dlouhé podzemní nory a někteří je téměř ani neopouštějí, hledajíce si potravu v těsném sousedství chodbičky. Uveďme všeobecně známého a všude hojného hraboše polního (Microtus arvalis), sledujícího obilnou a pícninovou kulturu člověka… Jsou to škůdci na polích a lukách, zvláště proto, že se dovedou v příznivých letech rychle rozmnožit (lavinovitý výskyt). Vedle těchto přímých škod jsou nepříjemní i tím, že mohou rozšiřovat některé infekční choroby mezi lidmi a domácími zvířaty“.

Jak vidno, hraboši byli za škůdce považováni vždycky a obecně se vědělo, že čas od času dojde ke kalamitnímu rozšíření, na které naváže populační vzestup jejich predátorů. Když se sejdou příznivé faktory přející hrabošímu množení, mohou mít samice až 7 generací za rok a novorozené samičky se mohou množit už druhý měsíc svého života. Aktuální situace na kterou si zemědělci stěžují a žádají povolení pro plošné použití přípravku Stutox II. (o kterém ještě bude řeč) je, že jakmile se podaří hlodavce na nějakém území vyhubit, velmi rychle se z refugií vrací zpět. Refugia jsou místa, kde zemědělci nesmí jed použít. Od železničních náspů přes remízky a meze až po protipovodňové stavby (hráze) či příkopy podél silničních komunikací.

Co je Stutox II.

Účinnou látkou, tedy jedem, je v přípravku Stutox II. fosfid zinku. Stutox je rodenticid, tedy zjednodušeně řečeno jed specializovaný na hlodavce používaný ve více či méně silných kalamitních situacích. Za silný výskyt silný výskyt hrabošů je označována situace s výskytem 60 nor na hektar. Ovšem jsou dnes na Moravě místa, kde až 600 nor na hektar. Proto zemědělci žádají o výjimku umožňující použít plošné „rozhazování“ Stutoxu II., místo cíleného vkládání granulí do nor.

„Běžně se používají 4 granule na metr čtvereční. V okamžiku, kdy Stutox rozhodíte a hraboš ho sežere, během několika málo hodin se v jeho trávicím traktu uvolní plyn, který ho zabije a během následujících hodin se z hraboše uvolní do prostředí, kde se rozloží na další látky, které nejsou pro prostředí nebezpečné. Většinou hraboš pojde v noře, takže jeho pozření dalším organismem nehrozí. I když pojde na poli, dravci dávají přednost hýbající se kořisti, takže i v tomto případě je ohrožení dravců minimální,“ říká předseda zemědělského svazu Martin Pýcha.

Zemědělci totiž čelí nařčení z toho, že plošná aplikace jedů bude mít za následek i plošné hubení dalších zvířat, která mohou Stutox pozřít. Právě pro plošnou aplikaci je nutno mít výjimku. Jenže plošné použití má přece jen svá rizika. Server agromanuál.cz u přípravku udává následující: "Návnady zakryjte. Nástrahy musí být kladeny tak, aby se minimalizovalo riziko požití jinými zvířaty. Zabezpečte nástrahy, aby nemohly být hlodavci rozvlékány.“ To ovšem v případě plošného nasazení dodržet nelze. Navíc se Stutox inaktivuje (rozpadne) vlivem vlhka, takže stačí silnější ranní či večerní rosa a poměrně drahý přípravek přijde vniveč. Jedovatý fosfin se uvolní do prostředí a nezasáhne hlodavce pro kterého je určen.

Stutox II. je nová, podle zemědělců méně jedovatá varianta přípravku Stutox I., o němž Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský píše: „Přípravek nesmí být aplikován během deště, za mlhy, dále po dešti, do velmi vlhké půdy nebo za rosy. Zabraňte spláchnutí přípravku do kanalizace, vodotečí a do zdrojů pitné vody (studní). Přípravek nesmí proniknout do podzemní vody. Originální balení přípravku otevírejte VŽDY na volném prostranství. Po vsypání/vložení příslušného množství přípravku do nory převrstvěte otvor drnem nebo zeminou, aby se fosfin uvolněný reakcí s půdní vlhkostí mohl šířit v celém systému chodeb škůdců. Otvory po aplikaci je vhodné mírně udusat. Na přípravek NIKDY nesahejte mokrou rukou ani mokrou rukavicí. Začal by se uvolňovat fosfin. Opětovný vstup na ošetřené pozemky pro osoby ale i domácí či hospodářská zvířata je možný až za 48 hodin po aplikaci. Další činnost, která by spočívala ve zpracování půdy (kypření, orba, sázení apod.) v ošetřované oblasti je možné provádět až za 7 dní po aplikaci.“

Co na to Ministerstvo životního prostředí?

Plošná aplikace jedů na zemědělské půdě výrazně ohrožuje různé druhy živočichů, zejména ptáků, a je tak v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního prostředí proto upozorňuje, že již aktivizovalo Českou inspekci životního prostředí, která bude případná porušení tohoto zákona důsledně šetřit a následně případně postihovat.

"Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí. V důsledku aplikace rodenticidu může vedle otrav ptáků docházet k přímým otravám řady dalších živočichů zemědělské krajiny, jako jsou zajíci polní, srnčí zvěř, bažanti nebo koroptve. Po pozření takto otrávených hrabošů pak může docházet i k sekundárním otravám, a to zejména u dravců, sov, ale také čápů, volavek a řady dalších, kteří jsou přirozenými predátory hlodavců," upozorňuje Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany na Ministerstvu životního prostředí.

Všechna tato rizika jsou o to závažnější, že plošná aplikace jedu směřuje do období, kdy již od srpna dochází k shromažďování ptáků před tahem a jejich přesunům právě na místa zvýšeného výskytu hlodavců.

"Pokud tímto neuváženým krokem snížíme populaci přirozených predátorů hlodavců, v následujících letech se bude situace opakovat nebo bude dokonce ještě horší. Už dnes jsou stavy některých dravců a ptáků v zemědělské krajině kritické, a Ministerstvo životního prostředí zvýšení jejich počtu podporuje různými dotacemi a záchrannými programy. Plošná aplikace jedů na polích je krok o 50 let zpět," doplňuje ředitele Šímu tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

Zatímco zemědělci považují současný stav za „hraboší apokalypsu“, na kterou je nutno odpovědět co nejrazantněji, pejskaři se bojí otrav svých miláčků během procházek v okolí polí a ochránci přírody mají obavy z vysoké kontaminace životního prostředí. Ve hře je i sucho – mechanická likvidace hrabošů zaoráváním nor není aktuálně vhodná. Orba totiž vysušuje už tak suchá pole, snižuje už tak malou půdní vlhkost a navíc právě díky výše zmíněným refugiím se přemnožení hraboši v řádech týdnů vracejí zpět. Pivaře nepotěší, že hlodavcům chutná sladový ječmen, zemědělci zase hlásí, že hraboš už se stěhuje i do cukrovky či kukuřice.

Text: Topi Pigula