Země se chvěla 9 dní, tsunami byla vysoká až 200 metrů. Před rokem došlo ke katastrofě, o které nic nevíte

V průběhu září 2024 byla na stránkách odborného magazínu Science publikována studie, která už ve svém názvu přináší odpověď na otázku v úvodu – tsunami, kterou způsobil sesuv kamení v grónském fjordu, rozechvěla Zemi po dobu 9 dnů. Nutno ale připustit, že zůstat pouze u této jednoduché odpovědi by bylo minimálně v tomto případě opravdu škoda. Neuvěříte totiž, co se přesně stalo, resp. jaké okolnosti vedly k tomu, že už za hodinu o incidentu věděly i seismické laboratoře v Austrálii.

Pátrání po zdroji vln

Jak popisuje ve vláknu příspěvků na síti X vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR Petr Brož, nejdříve bylo nutné vizuálně zjistit, co se vlastně stalo. Pomocí triangulace bylo odhaleno, že se epicentrum zaznamenaného chvění naší planety nachází na východním pobřeží Grónska. Odpovídal tomu i fakt, že se kromě seismických vln ze stejného místa rozběhla i mohutná vlna tsunami, která mohla mít výšku až 200 metrů. „Naštěstí pro nás se to ale stalo daleko od míst, kde žijí lidé. Škody byly minimální,“ vychází Brož z práce seismologa Stephena Hickse a jeho týmu při University College London. Stále ale nedostáváme odpověď na to, co se přesně stalo.

16. září 2023 v 11:35 se v Grónsku něco stalo.

Netrvalo dlouho a doklady o tom začaly detekovat blízké seismické stanice.

Jenže tím to neskončilo. S přibývajícími minutami to něco hlásí stále více seismických stanic po světě

A bude trvat 9 dní, než to hlásit přestanou🧵 pic.twitter.com/F2LgMZ179F

— Dr. Petr Brož (@Chmee2) September 12, 2024

Podivné vlnění

Tu přinesla až spolupráce s dánským námořnictvem, které bylo schopné zjistit, že v jednom z grónských fjordů došlo vlivem ztenčování ledovcového splazu k sesuvu skalního vrcholu, který byl ledovcem dlouhou dobu podepírán. Odtávání ale způsobilo nestabilitu vrcholku, který se následně sesunul do údolí. „Odhaduje se, že se do pohybu dalo přibližně 25 milionů kubických metrů, přibližně 10 Velkých pyramid v Gíze,“ doplňuje Brož. Samo o sobě by to zřejmě nestačilo k tomu, aby vznikla popisovaná situace, hornina ale narazila ve zúžení údolí na zbytek odtávajícího ledovce a jako píst ho vytlačila do vody 35 kilometrů dlouhého fjordu.

Čtěte také: Nejničivější zemětřesení v Evropě mělo přes 100 000 obětí. Doprovodily ho obří vlny tsunami

Odtud se začala šířit vlna tsunami, a jak popisuje Petr Brož, právě zde také začala voda kmitat ve zvláštním rytmu. „Díky tvaru fjordu se stalo, že vlnění ztrácelo svou energii jen velice pomalu. Stojaté vlnění se v něm odehrávalo po dlouhé dny,“ uzavírá Brož. Jde tak o fascinující důkaz, že se mnohdy spojí hned několik vlivů, které vyústí v anomálii, s níž si vědci ihned nejsou schopní poradit, ačkoliv mají k dispozici moderní technologie a online komunikaci. Studie také poukazuje, že jde o další důsledek globálního oteplování, které nutně nemusí znamenat jen to, že bude vzrůstat teplota, s níž se bude muset člověk vyrovnat. Na místě je očekávat i podobné incidenty, které mohou náhle přinést úplně jiné a nečekané problémy.

Zdroj: Quantum Magazine, Science, Petr Brož - X

Video, které jste mohli minout: Historický moment. První amatérský astronaut vystoupil do volného vesmíru, sledujte záběry