Bouře budou ničivější – přinesou více srážek a prudší vítr

Hurikány jsou takové tropické cyklony, které se vytvoří nad Atlantikem. Tyto bouře, jakmile se dostanou nad pevninu, mají obrovský ničivý potenciál. Posledním z rodu těch největších byl loňský hurikán Florence. Když hurikán spatřil z Mezinárodní vesmírné stanice německý astronaut Alexander Gerst, varoval, že je tak ohromný, že pro jeho vyfotografování musel použít širokoúhlý objektiv. "Bez legrace, řítí se na vás noční můra," napsal. A měl pravdu. Na východě Spojených států tato bouře zabila 43 lidí a způsobila obrovské materiální škody.

Hurikánová sezona roku 2017 byla mimořádně ničivá, udeřily hned tři silné hurikány. Ten, který dostal jméno Harvey, přinesl do Texasu dokonce dříve nevídané množství srážek. A dalo by se pokračovat dál, vždyť kdo by si nepamatoval třeba hurikán Katrina, který nepřežilo 1836 obyvatel státu Louisiana?

Deštivější a větrnější

Vědci nyní zveřejnili novou studii, v níž zhodnotili 15 hurikánů z posledního desetiletí, přičemž posuzovali sílu větru a množství srážek. Pomocí simulací, jež si vyžádaly miliony hodin výpočetního času, pak zkoumali, jak by tyto bouře mohly vypadat v předindustriální době, tedy před příchodem klimatických změn. A podívali se rovněž na možné budoucí scénáře, které by se mohly naplnit na konci 21. století, pokud by trend oteplování zeměkoule pokračoval. Výpočty braly v úvahu koncentrace skleníkových plynů, vlhkost a změny teploty vzduchu i mořské vody.

Výsledky nejsou moc povzbudivé. V důsledku změny klimatu jsou současné hurikány o 5 až 10 % deštivější, což se týká konkrétně třeba hurikánů Katrina, Irma a Maria. V případě hurikánu Florence vědci odhadují, že tato bouře přinesla dokonce až o 50 % více srážek, než by tomu bylo před začátkem klimatických změn. Do budoucna se tak podle simulace soudí, že by hurikány mohly přinášet v průměru o 30 % více srážek.

Rychlost větru během hurikánu je v současnosti víceméně stejná, jako v předindustriální době. V budoucnosti se ale pravděpodobně zvýší až o 53 km/h!

Města mění proudění vzduchu

Oteplování oceánu je jedním z faktorů, který může za intenzivnější hurikánové sezony. A vědci rychle shromažďují další důkazy, jak změny klimatu ovlivňují průběh bouří. "Začínáme odhalovat antropogenní faktory, které ovlivňují srážky v tropických cyklonech," řekla autorka studie Christina Patricola z Lawrence Berkeley National Laboratory.

Více srážek během hurikánové sezony samozřejmě zvyšuje riziko záplav pobřežních oblastí. To ale může být ještě umocněno dalším faktorem, a to přeměnou venkovských a příměstských oblastí na města.

Dokázala to studie zveřejněná v časopise Nature, která se zabývala katastrofálními záplavami po hurikánu Harvey v roce 2017. Výzkumníci vypracovali model toho, jak by byl Houston postižen, kdyby se jeho rozvoj zastavil v padesátých letech minulého století. Model porovnali se skutečným dopadem hurikánu. A zjistili, že urbanizace výrazně zvýšila množství srážek, které z hurikánu vypadaly. Nové budovy ve městě totiž změnily proudění vzduchu přes Houston, což vedlo k mocnějším srážkám. Riziko záplav zase pravděpodobně zvýšilo množství asfaltu a betonu ve městě. Celkově výzkumníci zjistili, že urbanizace v Houstonu zvýšila pravděpodobnost extrémních záplav z Harveyho přibližně jedenadvacetkrát.

Velká města v tradičních hurikánových oblastech se tak budou muset na nové hrozby připravit – jejich růst je totiž umocňuje.

Přijde znovu nejničivější hurikán všech dob?

Říká se mu Velký hurikán (hurikány začaly dostávat jména až během druhé světové války, World Meteorological Organisation začala užívat vlastní označení v roce 1979) a oblast Karibiku zpustošil v říjnu roku 1780, během americké války o nezávislost. Velké ztráty proto zaznamenala loďstva Velké Británie a Francie, která zrovna bojovala o územní nadvládu. Na otevřeném moři zemřely tisíce lidí. Na pevnině jich bylo ještě násobně více – bouře se přehnala přes ostrovy Martinik, Svatý Eustach a Barbados. O život tehdy přišlo celkem okolo 22 tisíc lidí, Velký hurikán má tak na svém kontě vůbec nejvíce obětí v historii. Vítr měl tehdy podle řady svědectví takovou sílu, že ze stromů odtrhával kůru. Něco podobného vědci pozorovali jen při tornádech, kdy vítr mívá rychlost nad 350 kilometrů v hodině.

Podle jednoho z nejrespektovanějších meteorologů v USA, Jeffa Masterse, je jen otázkou času, kdy taková bouře znovu přijde a zasáhne Spojené státy. Jeho článek na odborném webu Weather Underground v roce 2016 vyvolal pozdvižení, předpovídá v něm totiž příchod supersilného hurikánu. Na jeho vzniku se budou podle něj podílet i změněné klimatické podmínky na Zemi.

Text: Jana Patková