9 fascinujících faktů o časových pásmech

Na světě jsou ale země, kde to s časem mají ještě o něco komplikovanější než my. Tady je 9 největších zvláštností.

1. Největší země s jedním časovým pásmem

Grónsko se svými 2 166 086 km² je největší ostrov světa a platí na něm 4 časová pásma. Oproti tomu Čína je s rozlohou 9 596 960 km² mnohem větší a časové pásmo má jen jedno. Život 1,4 miliardy obyvatel se řídí výhradně pekingským časem (UTC+8). Kvůli tomu na západě země vychází ráno Slunce až po desáté hodině. Jediné časové pásmo má navzdory rozloze také Indie (UTC +5.30 hod).

2. Země s největším počtem časových pásem

Nejvíce časových pásem má překvapivě Francie. Je jich 12, ale to jen díky jejím zámořským územím. S trochou nadsázky to znamená, že ve Francii slunce nikdy nezapadá. Na druhém místě je Rusko a Spojené státy, které mají jedenáct časových pásem.

3. Nejrychlejší způsob, jak přijít o 3 a půl hodiny?

Když překročíte hranice oddělující Afghánistán od Číny, rázem ztratíte 3 a půl hodiny. Tyhle dvě sousední země sice sdílejí 75 kilometrů dlouhou hranici, ne ale jedno časové pásmo. Setkávají se tu dvě (UTC +4:30 a UTC +8), posun při přechodu přes hranici je tedy tři a půl hodiny. Naštěstí pro vás se tahle hranice ani přejít nedá. Vachánský koridor je totiž už roky uzavřený.

4. Ztratit, nebo získat celý den

Mezinárodní datová hranice neboli hranice, při jejímž překročení dojde ke změně data, dělí Tichý oceán na dvě půlky. Proto se může stát, že jeden den prožijete dvakrát. Jednou na ostrově Samoa (UTC +13) a podruhé o 160 kilometrů dál, na sousedním ostrově Americká Samoa (GMT -11). Obráceně o jeden den přijdete. Takže jestli nemáte rádi Vánoce, víte kam jet.

5. Havaj a Aljaška mají jedno časové pásmo

Rozdílnější země, abyste pohledali. Jedna je vyhlášenou surfařskou destinací, druhá láká dobrodruhy nespoutanou ledovou divočinou. Přesto mají kromě sopek společného ještě něco jiného: časové pásmo. I když jen na půl roku, protože Aljaška uznává letní čas.

6. Půlhodiny a čtvrthodiny

Zatímco většina zemí používá časová pásma, která se od koordinovaného světového času (UTC) liší jen o celé hodiny, některé státy dělí časová pásma i na půlhodiny. Třeba Indie (UTC + 5:30), některé části Austrálie, Srí Lanka, Írán (UTC + 3:30), Severní Korea nebo Myanmar (UTC + 6:30). Chathamské ostrovy, které patří Novému Zélandu, dokonce operují i se čtvrthodinami. Používají totiž vlastní časové pásmo CHAST (UTC+12.45), které o 45 minut předchází novozélandskému času. Podobně je tomu i v Nepálu, kde je oproti České republice o 5 hodin a 45 minut víc.

7. Město, které se ještě nerozhodlo

O tří hektarový ostrov Märket v Baltském moři se dělí Švédsko a Finsko. A proto jsou na něm dvě časová pásma. Nikomu to ale nevadí, protože tu nikdo nebydlí. Daleko zajímavější je ocitnout se ve městě Tuba v Arizoně, které je domovem kmene Navahů. Zatímco Navahové uznávají letní čas, zbytek státu Arizona nikoli. Výsledek? Půl roku je polovina města o jednu hodinu napřed než zbytek obyvatel. A pak zkuste přijít včas do práce…

8. Severní a Jižní pól

Severní ani Jižní pól žádná časová pásma oficiálně nemají. Nikdo tady trvale nežije, tudíž nejsou potřeba. Každá výzkumná stanice se může řídit jiným. Nejčastěji časem, který je zrovna v zemi jejich původu nebo časem své zásobovací základny. Například americké stanice Mc Murdo a Amundsen-Scott na Jižním pólu mají novozélandský čas (UTC+12 hodin), protože jsou zásobovány především z města Christchurch na Novém Zélandu.

9. Čas ve vesmíru

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice zažívá východ a západ slunce každých 45 minut, proto není divu, že se potřebují něčím řídit. Řídí se tedy Greenwichským časem.