Přichází konec éry letadlových lodí! Drony změní námořní válku víc než tu na souši

Po více než půlstoletí je paradigma námořních bitev více méně neměnné - dominantou zůstávají operační svazy letadlových lodí, které mohou díky doletu svých stíhaček zasahovat cíle o řád dále, než tomu bylo v předešlé éře bitevních lodí. Příchod bezpilotních letounů však naznačuje největší změnu námořní války od vzniku palubního letectva - nově totiž budou univerzálním letectvem zřejmě disponovat i menší plavidla. Naznačuje to alespoň nový koncept, který na konci loňského roku představila americká DARPA.

S kolmým startem i přistáním

Budoucnost moře se jmenuje TERN od zkratky Tactically Exploited Reconnaissance Node. Tento bezpilotní vrtulový letoun, vznikající dle zakázky DARPA v dílnách Northrop Grumman, umí kolmo odstartovat i přistát na svých "zádech" způsobem, který byl doposud pro piloty krajně nepraktický. TERP totiž nepotřebuje drahou změnu úhlu rotoru jako konvertoplány V-22, resp. změnu hybridní proudový motor jako Harrier nebo F-35. Jednoduše se z vertikálního letu přesune do kolméno a pozadu "nacouvá" na přistávací plochu lodi.

Tento typ kolmého přistání se testoval již dříve například na pokusném letounu XFY-1, pro lidské piloty byl však krajně dezorientující. Počítače s ním ovšem problém nemají. Díky tomu je konstrukce TERN velmi levná a dosáhne solidní rychlosti na úrovni vrtulových stihačů. Prozatím je TERN zvažován pouze pro průzkum a udržení komunikace se vzdálenými jednotkami. Nic krom zmenšeného doletu by však nemělo bránit jeho osazení řízenými střelami proti cílům na moři, na souši i ve vzduchu. Pokud by se osvědčil, mohl by on či jeho následovníci snadno vyplnit taktickou mezeru po zavedení stíhaček F-35B do služby. Díky možnosti nasadit drony i při sebevražedných misích by roje TERNů či jeho následovníků mohly v budoucnu být nebezpečnější než letka stihačů F-35B - ať už pro vlastní munici, či navádění houfu řízených střel ve svých zádech.

Oproti palubnímu letectvu nemá TERN sice nejlepší rychlost ani dolet. Taktéž nejsou současné válečné lodě uzpůsobeny jeho častějšímu nasazení. Již nyní by ale TERN notně vylepšit schopnosti běžných křižníků či i civilních lodí. V budoucnu se význam jeho následovníků zřejmě jenom navýší. Čím efektivnější totiž bezpiltní stroje budou, tím více jich budou moci využívat standardní válečné lodě jako torpédoborce a křižíky - a tím ohroženější budou specializované letadlové lodě.

O narušení jejich hegemonie se mluví už dlouhou dobu. Především řízené střely doposud vyzývaly její pozici, za studené války se však počítalo i s masivními ztrátami po atomových útocích. Již dlouho se ale tuší, že rovněž při boji s pouhou regionální velmocí by letadlovky byly velmi ohrožené - naznačuje to například neslavné cvičení Millennium Challenge 2002.

Konec letadlovek?

Během toho simulovaná velmoc z blízkého východu (pod vedením generála Paula Van Ripera) kombinováním archaických metod komunikace (fyzicky předávané zprávy, světelné signály) a moderních zbraní (především řížených střel naváděných z rychlých člunů a civilních lodí) zdevastovala simulovanou americkou flotilu včetně potopení jedné letadlové lodi, pěti obojživelných lodí a deseti křižníků. Jednalo se doslova o ukázku asymetrické války na moři. Admirály tehdy Riperova taktika tak vyděsila, že byly výsledky zničujícího útoku anulovány a cvičení začalo nanovo s okleštěným scénářem.

Faktem však zůstává, že řízené střely mají zásadní nevýhodu ve své ceně a využitelnosti. Jednoduše řečeno: jsou pouze jednorázové. V 90. letech například vznikl koncept tzv. Arsenal Ship, tedy plavidla vybaveného stovkami střel s plochou dráhou letu, které by teoreticky bylo obdobně schopné zahltit obrannu letadlové lodě včetně doprovodných lodí a potopit ji. Ačkoliv je Arsenal Ship oproti letadlovce levnější, pořád jde o velmi drahý špáz s velmi limitovaným, opět čistě jednorázovým využitím. Daleko racionálnější proto bylo pro většinu státu stojících v opozici vůči USA vsadit na letectvo, které lze využít levněji, na moři i na souši, a především opakovaně. Letadla jsou ovšem nevhodná k doslova sebevražedným útokům, jaké předpověděly Millennium Challenge 2002 i Arsenal Ship.

Právě tento faktor by masové využití dronů v námořním bojišti drasticky změnilo. Drony totiž v sobě kombinují jak opakovatelnost misí na způsob dosavadního pilotovaného letectva, tak i možnost dalekého dosahu a sebevražedného využití na způsob řízených střel. Obejdou-li se bez dlouhých přistávacích drah, bude díky nim možné dosáhnout letecké mobility i bez fixace na letadlové lodě. Možná i proto se v námořnictvech po celém světě mluví o blížící se periodě decentralizace, kdy opět dojde na příchod menších plavidel.

Letadlové "supernosiče" budou možná první a největší obětí příštího velkého konfliktu. Výsadkové lodě podobné zmenšeným letadlovkám na moři zůstanou, avšak dále od linie boje a ohrožení. Hlavní role války se však zřejmě přenese na budoucí levné křižníky a ponorky, tentokrát však vybavené roji řízených střel a dronů. Vyšší riziko zásahu pak může být sníženo skutečností, že mnohé z budoucích plavidel se dost možná již zcela obejdou bez lidské posádky.

Ladislav Loukota