V Patagonii byly objeveny 52 milionů let staré fosilie příbuzné dnešním bramborám a rajčatům

Nálezy předchůdců brambor jsou klíčem k pochopení, jak se vlastně tyto lilkovité rostliny vyvíjely. Aktuální výzkum prozradil, že jejich genetická historie může být mnohem starší, než jsme si doposud mysleli.

Potravina i lék: brambory i rulík

Jedná se o zkamenělé plody, které patří do čeledi lilkovité z řádu lilkotvaré, do jehož skupiny se řadí více než 2400 druhů plodin včetně těch v dnešní době ekonomicky důležitých, jako jsou brambory, papriky, lilek, rajčata a dokonce i tabák. Do této rodiny se mimo jiné řadí i jedovatý rulík zlomocný (Atropa belladonna), z něhož se vyrábí lék atropin, který se využívá v chirurgii, kardiologii nebo třeba v očním lékařství. Ačkoli jsou lilkovité plodiny rozšířeny po celém světě, jejich rané dějiny jsou stále zahaleny celou řadou nezodpovězených otázek. Mezinárodní tým vědců dosud například uváděl jejich stáří kolem 25 milionů let. Nově objevené zkameněliny ale odhalily, že stáří rostlin je mnohem větší. Některé mezery a omyly ve vědění tak byly konečně zaplněny nebo zcela přepsány.

Unikátní nález starý 52 milionů let

Vědci našli starobylé fosilní pozůstatky dvou celých a neporušených plodů, které jsou svojí strukturou velmi podobné dnešnímu rajčeti. Objevený druh byl zařazen do stejného rodu a podle místa nálezu pojmenován jako Physalis infinemundi (na konci světa). Zkoumáním vědci zjistili, že k vývoji daných rostlin došlo již v době, kdy byla Jižní Amerika součástí tzv. superkontinentu Gondwana. Toto rozlehlé území, které je již dávnou minulostí, zahrnovalo mimo Jižní Ameriky také Afriku, Arábii, Indii, Austrálii a Antarktidu. Vzácné fosilie vědci objevili v argentinské Patagonii poblíž sopky v Laguna del Hunco, kde bylo dříve jezero. Dnes je toto významné naleziště suché a pusté, nicméně před 52 miliony let zde vládlo tropické klima. Jedná se o území, které vědci zkoumají více než 10 let, neboť je stále bohatým zdrojem tolik ceněných fosilií. „Na tomto místě se nachází mnoho zachovalých zkamenělin květin, ovoce a zvířat, které jsem nikde jinde na světě neviděl,“ uvedl Petr Wilf, vedoucí vědecké výpravy z Penn State University.

V této části Jižní Ameriky bylo doposud objeveno více jak 6000 rostlinných zkamenělin, nicméně žádné z nich nebyly tak významné a ani zdaleka v tak zachovalém stavu. „Nalezené fosilie jsou jedinými svého druhu, protože jejich jemné a velmi křehké papírové lusky se jen zřídka zachovají ve zkamenělém stavu,“ uvedla členka úspěšné expedice Mónica Carvalho. „Naše zkameněliny ukazují, že evoluční historie lilkovitáých rostlin je mnohem starší, než jsme si doposud mysleli,“ dodává.

Po tak úspěšném nálezu se celý tým nyní snaží v Patagonii objevit další podobné zkameněliny a indicie, s jejichž pomocí se pokusí poodhalit nová tajemství plodin, které dnes ve velké míře konzumujeme a přitom o nich stále tak málo víme.

Text: Petr Smejkal