Mezi ledovkou, náledím a námrazou je rozdíl, natlouct si ale při nich můžete úplně stejně

Meteorologické jevy, jako je ledovka, náledí nebo námraza, dokážou potrápit úplně každého. Jsou mezi nimi ale rozdíly, které se vyplatí znát. Zvláště když Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydá mapu s výstrahou, na které rudě září nejvyšší, tedy extrémní stupeň nebezpečí.

Ledovka je zákeřná kombinace několika jevů

Aby došlo ke vzniku ledovky, musí se spojit několik okolností. Podle ČHMÚ tento obávaný jev vzniká v případech, kdy ve výšce je teplý vzduch, z něj prší a déšť padá na prochlazený zemský povrch, větve stromů nebo dráty elektrického vedení s teplotou pod 0 °C. „Vodní kapky se po dopadu na zem, předměty apod. rozlijí, okamžitě mrznou a vytvářejí ledovku – průhlednou vrstvu ledu s hladkým povrchem,“ vysvětlují meteorologové. Zákeřnost ledovky spočívá i v tom, že se může vytvořit i bez deště a teplejší vrstvy, a to přímo z mlhy.

Svou extrémní hladkostí a kluzkostí ledovka značně ztěžuje nebo dokonce znemožňuje pohyb vozidel i chůzi. Pro řidiče je nebezpečný zvláště takzvaný černý led, kdy ledovka na asfaltu vůbec není vidět a pozná se až podle neovladatelného řízení a mimořádně dlouhé brzdné dráhy. Ledovka navíc nemusí být na vozovce souvislá, typicky se tvoří třeba na mostech.

Při delším a intenzivnějším mrznoucím dešti může vzniknout až několikacentimetrová vrstva ledovky, která láme větve a stromy a trhá elektrická vedení. Při zvláště silné ledovce není výjimkou ani kilogram ledu na jeden metr vedení. Pokud začne foukat vítr, může tlak vzduchu spolu s vahou ledu způsobit značné škody. Během poslední takové kalamity, jež trvala od pondělí 1. prosince do středy 3. prosince 2014, byla zablokována železniční doprava, nejezdily tramvaje a trolejbusy a tisíce domácností se ocitly bez elektřiny.

Přečtěte si také: Leden v Jakutsku: Při -50 °C se auto zahřívá dvě hodiny a brýle přimrzají k hlavě

Náledí vyhlížejte podle modrých patníků

Neméně nebezpečným jevem je náledí, jehož tvorbu ale můžeme snáze předpovědět a s jistou dávkou rozumu i očekávat. Na rozdíl od ledovky totiž vzniká postupným mrznutím nepřechlazených kapek deště nebo mrholení na povrchu země. Jde tedy o vodu, která už na zemi je, často v podobě sněhu. Při poklesu teploty například krátce po západu slunce pak může vzniknout různě silná ledová vrstva nebo zmrazky. „Tenká ledová vrstva se často tvoří také pod koly projíždějících vozidel uježděním souvislé sněhové pokrývky,“ připomíná na svých stránkách ČHMÚ.

Podobně jako ledovka se i náledí může vyskytnout lokálně. Nejvhodnější podmínky k jeho tvorbě jsou na mostech, dále ve vyjetých podélných stopách a v lese. Na dálnici jsou mosty označeny modrými reflexními „kočičími očky“ mezi pruhy, na ostatních silnicích se používají modré parníky. Ty kromě mostů varují před náledím i u propustků, kterými se pod silnicí vede voda, nebo v nepřehledných zatáčkách.

Mohlo by vás zajímat: Ledová Gertruda se žene na Německo. Zemi ochromí sníh a černý led, problémy budou i v Česku

Námraza při -12 °C už téměř nevzniká

Velké potíže může způsobit také námraza. „Vniká zmrznutím drobných kapek mrznoucí mlhy nebo oblaků při jejich styku s povrchem země, s povrchy objektů a předmětů o teplotě pod bodem mrazu. Námraza se však může tvořit i sublimací, tj. srážením vzdušné vlhkosti na dostatečně prochlazeném zemském povrchu a předmětech, tedy i bez přítomnosti mlhy nebo oblačnosti,“ vysvětluje ČHMÚ.

Důležitá je především teplota. Pokud má povrch mezi 0 až -3 °C, je vniklá námraza průsvitná a velmi kompaktní a od povrchu, na který přilnula, může být oddělena jen mechanickým rozbitím nebo táním. Při teplotách podloží mezi -2 až -10 °C vzniká zrnitá námraza, která se ale dá poměrně snadno odstranit. Podle meteorologů při teplotách podloží pod -4 °C a s dalším poklesem teploty vzduchu významně klesá možnost vzniku námrazy anebo je pomalejší její nárůst. Při teplotách pod -12 °C námraza nevzniká nebo je zpravidla velice slabá.

Námraza dokáže zaskočit hlavně před jízdou autem, kdy je třeba připočíst minuty navíc pro čištění skel. Objevit se ale může i na silnici, i když méně často, než náledí nebo ledovka. Na rozdíl od nich je námraza obvykle neprůhledná a na stromech, sloupech a různých předmětech vytváří oku lahodící zimní atmosféru.

Zdroj: ČHMÚ, UCAR