Hitlerovy krávy: proč se nacisté pokusili oživit pravěkou bestii?

V pravěku žil prakticky po celé Evropě obrovský savec. Na výšku měřil víc než 210 centimetrů, vážil přes tunu a půl a pyšnil se téměř metr dlouhými rohy. Tento tvor se jmenoval pratur a byl podle všeho přímým předchůdcem všech druhů dnešních krav.

Podařilo se mu přežít poměrně dlouho, a to přesto, že patřil k nejčastější kořisti evropských lovců – poslední pratur byl uloven až v 17. století v Polsku. Pratur byl intenzivně loven také germánskými kmeny, které ho také často zobrazovaly. A právě to nesmírně zaujalo Adolfa Hitlera…

Hitler a nacisté kolem něj toužili nejen po čisté nordické rase vycházející z tradice germánských bojovníků, ale také věřili, že dokážou napodobit a dokonce i vrátit ideální podmínky, v nichž tito vysnění lidé žili. Jednou z cest byl pokus o navrácení pratura do volné přírody.

Myšlenka vzešla z okolí Hermana Göringa, který se stal jejím hlavním podporovatelem. Zakladatel Gestapa pečlivě studoval jeskynní malby i historické dokumenty a s trochou nadsázky se dá říci, že se do těchto pravěkých krav zamiloval. Měl v plánu oživit prastaré plemeno v zoologických zahradách a pak ho vrátit zpět do přírody, konkrétně do oblasti Bielowiežského pralesa, odkud mezitím Němci vyhnali Židy. Ale proč vlastně?

Láska ke krávě

Goring plánoval, že pratuři budou sloužit jako kořist pro nacistické pohlaváry a zasloužilé vojáky, kteří by měli za odměnu jezdit do polských pralesů a účastnit se honů na obří skot. Podobně jako jejich germánští předkové… O celém tomto plánu se ví bohužel jen velmi málo, protože byl (stejně jako spousta jiných nacistických akcí) projednávám za zavřenými dveřmi v úzkém kruhu zasvěcených.

Nacisté pro tento nikdy realizovaný plán chtěli využít práci bratří Heckových. Tito vědci se pokoušeli oživit pratury už na počátku 20. století, a to křížením nejstarších evropských plemen skotu: krav z Camarque, Španělska, Skotska a Korsiky. Výsledkem tohoto experimentu je tzv. Heckův skot neboli Zpětně vyšlechtěný pratur, který se už potuluje i v české krajině. Více jsme o tom psali v tomto článku.

Chová se dodnes, ale není to vůbec lehké – krávy i býci projevují značnou agresivitu. Najdete ho dokonce i u nás v České republice v zooparku Chomutov a v oboře u obce Křišťanov na Prachaticku. Heckův skot má sice zbarvení a tvar rohů blízké původnímu praturovi, je však o něco drobnější, rohy jsou slabší a jeho chování není podobné praturovi.

Od roku 2008 se zpětného šlechtění ujala nizozemská organizace Tauros foundation. Pracovala s přibližně 30 druhy skotu z celé Evropy, do projektu jich zařadila 6. Organizace předpokládá, že přibližně v roce 2025 by měla být vyšlechtěna zvířata, která jsou jak vzhledem, tak i chováním stejná jako původní pratur. Výzkum bude do této doby probíhat v ohrazených prostorách, po dosažení cíle ve šlechtění by měla být zvířata uznána jako volně žijící a následně by měla být vypouštěna do volné přírody…

Text: RD