Nová vakcína proti ebole má stoprocentní účinnost. Ale jsou za tím genetické manipulace...

Světová zdravotnická organizace však zůstává stále na pozoru – menší výskyty nemoci nejsou stále vyloučené, původci eboly v tropických lesích navíc mohou kdykoliv znovu přijít do kontaktu s člověkem. Budoucí epidemie by však mohly být zastaveny daleko rychleji skrze nově vyvinutou vakcínu.

Ebola – nový druh očkování

Jmenuje se rVSV-ZEBOV a dosavadní testy na 5837 lidech z postižené oblasti ukázaly, že ani jeden z nich nebyl napaden nemocí poté, co očkování obdržel. Za její vznik vděčíme genetickému inženýrství – vakcína se sestává z živého viru VSV rodu Rhabdoviridae, jenž obvykle u lidí způsobuje nemoc podobnou běžné chřipce. VSV byl však pro očkovací účely obohacen o specifický obal glykoproteinu zairského viru ebola. Imunitní systém se tak při potlačování takto upraveného VSV naučí rozpoznávat daný glykoprotein a útočit na něj v budoucnu i u pravé eboly. Za cenu prodělání mírné chřipky tělo získá obranyschopnost proti zairské ebole.

Vedlejší příznaky rVSV-ZEBOV byly minimální – bolest hlavy a svalů oznámila část naočkovaných, pouze dva lidé vykázali výraznější reakci, z toho jeden alergickou. Ani rVSV-ZEBOV samozřejmě není zcela zázračný, vakcína chrání pouze proti zairskému kmenu nemoci, nikoliv příbuzným virům, jako je marburgský, případně dalším formám, jež mohou mutací vzniknout v budoucnu. I to je však lepší než nic, jak bohatě ilustrovala epidemie z roku 2014.

Jste proti očkování?

Neméně podstatné jako výroba je však i nasazení vakcíny. U toho se doktorům osvědčil stejný postup, který byl nasazen ve snaze vymýtit spalničky – vakcínu dostali primárně lidé z okruhu pacientů, u nichž byla ebola objevena. To umožnilo zastavit další šíření nemoci. Právě testování v poli bylo o to komplikovanější, že ebola díky své inkubační době 21 dnů mohla u některých očkovaných již existovat a pouze čekat na projev. Opatrnost z analýzy výsledků nasazení vakcíny proto donutila vědce část očkovaných vyřadit ze statistiky.

Primitivní nemoc, futuristická obrana

Vakcína momentálně čeká na schválení regulačními orgány v Evropě a USA pro zdejší nasazení, vznikne-li tomu nutnost. Světová zdravotnická organizace však již v případě další epidemie počítá s jejím jistým nasazením. Objednala si na 300 tisíc dávek, jež budou připravené pro budoucí použití. A to ačkoliv momentálně prozatím z logických důvodů není jasné, jak dlouho vakcína bude fungovat, po jaké době bude muset být efekt obnoven či který kmen viru bude budoucím ohniskem epidemie. Ačkoliv půjde bezpochyby o vodu na mlýn konspiračním teoretikům, je přesto lepší mít připravenou nějakou zálohu než žádnou.

Není to každopádně poprvé, co genová manipulace vytvořila zbraň proti ebole. Před příchodem očkování platila za nejspolehlivější formu boje s nemocí experimentální látka ZMapp. Ta vzniká genetickou úpravou rostlinek tabáku. Kytky samotné jsou modifikací přinuceny k tomu, aby vytvářely specifický lidský obranný protein, následně jsou infikovány nemocí (krom eboly je možné aplikovat i HIV, chřipku, atd.) a začnou v reakci vytvářet obranné protilátky. Tabák tak jako bioreaktor vytváří množinu protilátek, jež je pak možné odebrat, extrahovat do séra a podat nemocným lidem. Podobný postup se již dekády používá v relativně menší míře také při produkci inzulínu pro diabetiky, během epidemie eboly však doznal bezprecedentního skoku kupředu.

Analýza africké epidemie stále přináší nové a překvapující poznatky. Naposledy v prosinci ukázala studie 187 lidí z vesnice o velikosti 900 lidí v Sierra Leone, že oproti známému počtu 34 místních nakažených mělo v krvi protilátky proti ebole také 14 dalších lidí. To znamená, že také tato čtrnáctka přišla s virem do kontaktu, avšak nevykazovala tradiční projevy eboly, jako je krvácení a horečky. Ačkoliv díky tomu není tato „potlačená“ reakce natolik nebezpečnou, protože právě přenos tělními tekutinami je u eboly primárním způsobem, stále však lze nakazit další lidi například skrze sexuální styk.

Ebolou tak dost dobře mohlo být nakaženo daleko více lidí, než dnes připouštíme. Navzdory mezinárodní krizi a obrovským prostředkům vynaloženým na boj proti viru zůstává ebola stále relativně neznámým rizikem lidstva.

Text: Ladislav Loukota