VIDEO: Ukradli vám Hitlerovi kumpáni za války sochu nebo obraz? Najít vám je pomůžeme dnes na Primě ZOOM

Umělecká díla, jež Adolf Hitler a jeho lidé ukradli během necelých 12 let své vlády, by dnes měla hodnotu v řádu miliard až bilionů dolarů. Jsou jich desetitisíce – celá Evropa je zaplavena kradenými uměleckými díly, která své majitele nedobrovolně změnila právě v době nacistické nadvlády. Mnichovská aukční síň Neumeister se rozhodla vypořádat s minulostí, která je spjata s válečnými krádežemi uměleckých děl. Zveřejnila kopie katalogů aukcí z let 1936-1944 obsahující seznamy děl a jejich ceny, ale především prodejce a kupující. Pátrat po ztraceném kulturním dědictví Evropy můžete v dokumentu Zabaveno nacisty dnes ve 20.00 na Primě ZOOM.

Aukční síň Neumeister patřila do roku 1958 Adolfu Weinmüllerovi, který na krádežích a obchodu se zabavenými díly rychle zbohatl. Síň byla založena roku 1936, v roce 1958 ji Adolf Weinmüller předal svému nástupci Rudolfu Neumeisterovi a nyní ji již přes 20 let vede jeho dcera Katrin Stollová. Ta se rozhodla s minulostí spojenou s nacistickými krádežemi uměleckých předmětů vypořádat. Přizvaným odborníkům přitom pomohla i náhoda – ve sklepě budovy v zamčené skříni objevili kopie katalogů z let 1936-1944 s veškerými údaji o aukcích včetně názvu díla, jeho ceny, ale také jména prodávajících a kupujících.

Ztracené umění

Katrin Stollová se vše rozhodla zveřejnit. Weinmüller v tomto období při 33 mnichovských a 18 vídeňských aukcích prodal celkem 35 000 předmětů. Katalogy se dostaly na internet a jsou volně přístupné vyjma údajů o kupujících, které jsou k dispozici jen na vyžádání.

Historie

Jak vypadala Hitlerova sbírka umění? Sbíral mazaly, jako byl on sám, anebo opravdové umělce?

Internetovou databázi uměleckých děl, která byla v důsledku persekucí ze strany nacistického režimu přemístěna nebo zabavena zejména židovským majitelům, provozuje nadace Deutsches Zentrum Kulturgutverluste se sídlem v Magdeburku. Její zřízení umožnila konference, která se konala v prosinci 1998 ve Washingtonu a jejímž výsledkem je Washingtonská deklarace podepsaná mimo jiné většinou evropských zemí. Deklarace mimo jiné konstatuje, že pokud budou předváleční vlastníci uměleckých děl uznaných za nacisty zkonfiskovaná a nerestituovaná nalezeni (případně jejich dědicové), mají se neodkladně podniknout kroky směřující ke spravedlivému a satisfakčnímu vypořádání.

Šokující nález v bytě

Pátrání po dílech, která za druhé světové války nedobrovolně změnila majitele, se ale nesoustřeďuje jen do aukčních síní. Na jaře roku 2012 byla objevena sbírka téměř 1500 děl včetně obrazů Pabla Picassa nebo Henriho Matisse v soukromém bytě v německém Schwabingu. Sbírku zdědil německý penzista Cornelius Gurlitt od svého otce Hildebranda. Ten vydělal na tom, že se z muzeí a galerií za nacistické éry podle zvláštního zákona vyřazovalo tzv. degenerované umění. Gurlitt starší od nacistů tato díla levně kupoval. Po válce mnoho děl prodal do zámoří, ale nechal si vlastní rozsáhlou sbírku.

Podrobnosti o tom, jakým způsobem se nacisté zmocnili tolika uměleckých děl, a také jaký byl osud mnoha z nich, se dozvíte v dokumentu Zabaveno nacisty dnes ve 20.00 na Primě ZOOM.

(mih)