Poslední trumf SS: Prominentní zajatci měli v dubnu 1945 skončit v tajné Alpské

Dachau, duben 1945. Odpor německého wehrmachtu před Berlínem se hroutí a spojenci na západě se přes Rýn valí do nitra Německa. Třetí říše ale stále existuje a s ní i plán velení SS využít prominentních zajatců ze všech koutů Evropy jako rukojmích při vyjednávání se spojenci. Stovky německých mužů, žen a dětí, příbuzných účastníků protihitlerovského odporu, ale také britských letců a italských prominentů jsou z tábora v Dachau narychlo přepravovány směrem k tajuplné „Alpské pevnosti“. Poslední vysokou hru jednotek SS sledujte v dokumentu Zajatci SSna Prima ZOOM.

Prominentní vězni měli být trumfem v rukou velitele SS Heinricha Himmlera. Nebylo zcela jasné, k čemu je chtěl vlastně použít, ale do poslední chvíle se jich nechtěl vzdát. S postupující frontou byli vězni přesunováni z tábora do tábora, až skončili v koncentračním táboře Dachau, 16 kilometrů severozápadně od Mnichova.

Odpůrci Hitlerova režimu

Hlavní část zvláštních zajatců SS v Dachau tvořili Němci – rodinní příslušníci účastníků neúspěšného atentátu na Adolfa Hitlera z 20. července 1944 i dalších Němců, kteří s odporem proti Hitlerovi více či méně sympatizovali. Vzpouru proti Hitlerovi zaplatilo životem 21 generálů a 33 plukovníků a podplukovníků – vcelku vysoká daň, když se vezme v úvahu, že do atentátu a následného státního převratu bylo zasvěceno jen necelých 200 příslušníků wehrmachtu a ne všechny se podařilo zatknout.

Mezi obětmi běsnícího Hitlera se objevili i další oponenti nacistického režimu, mezi nimi například Ulrich von Hassel (1881–1944). Ten byl za Výmarské republiky velvyslancem v Itálii (1932–38), ale když odmítl podepsat takzvaný Ocelový pakt, tedy dohodu, kterou se Německo a Itálie vzájemně zavazovaly k bezvýhradné vojenské, politické a diplomatické pomoci, byl bez náhrady a jakékoliv penze z diplomatických služeb propuštěn.

Zajatci míří do Dachau

V Dachau se před koncem války ocitla von Hassellova dceraFey von Hassell Pirzio-Biroli (1919–2010). Gestapo si pro ni přišlo do jejího prostorného bytu v Innsbrucku v létě 1944 a spolu s ní odvedlo neznámo kam její dva syny. S „vězněnými příbuznými“, jak se skupina zajatců nazývala, se zacházelo v rámci možností slušně, neměli ale nárok na styk s vnějším světem.

V táboře nedaleko Mnichova se na konci války objevili i britští zajatci, piloti RAF. Dvanáctkrát se pokusili o útěk, vždy je ale chytili a postupně většinu z nich zastřelili. PoručíkBertram James byl jedním z posledních, kdo přežili takzvaný Velký útěk britských pilotů v březnu 1944 z tábora Stalag Luft III v Polsku.

Nesourodou skupinu doplnili další prominentní zajatci, mezi nimi například italský partyzánský generál Giuseppe Garibaldi II (1879–1950), vnuk velkého Giuseppe Garibaldiho, osvoboditele Itálie z 19. století. Další výraznou postavou pak byl německý plukovník Bogislaw von Bonin, který v lednu 1945 neuposlechl přímý Hitlerův rozkaz a povolil částem skupiny armád A stáhnout se z Varšavy a tím je zachránil před úplným rozdrcením.

Směr Alpská pevnost

Večer 16. dubna oddíly SS naložily skupinu prominentních zajatců do autobusů a zahájili jejich tajný přesun do Tyrolska, směrem k mysteriózní Alpské pevnosti. Tato poslední bašta jednotek SS ale existovala jen v hlavách spojeneckých zpravodajců, kteří si představovali, jak se alpské podzemní továrny mění v nedobytné útočiště prominentů nacistického režimu.

Dramatické osudy prominentních zajatců sledujte v dokumentu Zajatci SS na Prima ZOOM.

(mih)