Ruští vojáci dostanou útočné pušky, které zabíjejí i pod vodou

V dobách Sovětského svazu, i přes konzervativní charakter jeho režimu, vznikaly i velmi progresivní a originální projekty, ze kterých Rusko čerpá dodnes. Platí to především o vojenských technologiích a zbraních. Patří k nim i speciální podvodní střelné zbraně, které nemají nikde jinde ve světě obdoby.

Rusko zaspalo, ale budí se

Ruská armáda posledních pár let dohání, co v minulých desetiletích, tedy co se modernizace výzbroje týče, zameškala. Modernizační projekty se tak netýkají jen letectva, pravidelné pozemní armády a námořnictva, ale i speciálních sil. Speciální jednotky ruské armády, námořnictva a vojenské policie už obdržely první dodávky amfibických útočných pušek ADS. Ministerstvo obrany v tomto směru kooperuje s výrobcem KBP ve městě Tula, respektive s jeho mateřským podnikem Centrální konstrukční kancelář sportovních a loveckých zbraní.

Název instituce nás nesmí plést, v Rusku stále v mnoha věcech panují sovětské praktiky, a tak se hlavní státní organizace mající na starosti konstrukci vojenských palných zbraní a řízených střel tváří jako civilní podnik. Prototyp zbraně vznikl v roce 2005, v roce 2009 proběhly vojskové zkoušky. Podle všeho je tak po letech vývoje puška ADS konečně připravena k ostrému nasazení.

Obojživelná puška, která se vyrovná kalašnikovům

Jak již bylo řečeno, útočná puška ADS je amfibická zbraň, může tedy sloužit stejně dobře pod vodou tak i na souši, kde se svými výkony vyrovná nejnovějším modelům útočných pušek Kalašnikov, především AK-74M. Její charakter je dán účelem - byla totiž zkonstruována jako zbraň pro speciální průzkumné a diverzní jednotky, které operují na souši, na moři, včetně přístavů, a mají na starosti mimo jiné i boj proti potápěčům.

ADS je velmi výjimečná zbraň nejen svou použitelností ve vodě i na souši, ale na ruské poměry i svým charakterem. Jde totiž o pušku kategorie bullpup, kterých v SSSR a Rusku vzniklo jen pár a šlo především o experimentální nebo malosériové zbraně. Nicméně volba tohoto typu konstrukce je logická, bullpup koncepce umožňuje vytvořit pušku kompaktních rozměrů, která však disponuje standardně dlouhou hlavní, tudíž se nezhoršuje její přesnost ve srovnání s delšími klasickými útočnými puškami. A speciální jednotky potřebují zbraně malých rozměrů. Na druhou stranu bullpup pušky bývají mechanicky složitější, ADS má navíc díky své obojživelnosti i vyšší hmotnost, a to 4,6 kg. Pro srovnání, běžná AK-74M váží 3,5 kg a americká M4 jen 3,1 kg.

Avtomat Dvuchsrednyj Specialnyj - puška 3v jednom

Prototyp útočné pušky ADS (Avtomat Dvuchsrednyj Specialnyj) byl údajně hotov v roce 2005, ale svou víceméně definitivní podobu puška dostala až o dva roky později. Pak následovaly roky testů a odkladů kvůli nedostatku financí a prioritě jiných výzbrojních projektů. Pro ADS musela být vyvinuta i speciální podvodní munice 5,45x39 mm PSP. Dostřel pod vodou v hloubce pěti metrů je úctyhodných 25 m.

Výhodou ADS je fakt, že její speciální podvodní střelivo má stejné rozměry jako munice pro standardní pušky ruské armády AK-74. Tu lze pro ADS použít při operacích na souši, stačí tedy vyměnit zásobník s podvodní municí za stejný s klasickou municí a bez zbytečných prodlev a úprav zbraně pokračovat v akci.

Konstruktéři z KBP pro ADS vytvořili i granátomet ráže 40 mm, který také funguje pod vodou i na souši. Pro boj na souši se používají běžné granáty VOG-25, při akcích pod vodou pak speciální VOG-25P. ADS může být opatřena i tlumičem a různými zaměřovači a dalším příslušenstvím.

První ruské podvodní pušky používaly šipky

Mohlo by se zdát, že útočná puška ADS je převratnou novinkou ve výzbroji ruských ozbrojených sil. Není to však docela pravda. Už na konci 60. let ruské námořnictvo vytvořilo několik protidiverzních útvarů PDSS, jejichž příslušníci měli mimo jiné chránit přístavy a lodě v nich zakotvené proti nepřátelským žabím mužům. K tomu ovšem potřebovali vhodnou výzbroj. Proto už na počátku 70. let v tulské konstrukční kanceláři KBP zkonstruovali podvodní automatickou ruční zbraň APS, která vystřelovala projektily ráže 5,66x39 mm v podobě šipek o délce 120 mm. Dostřel pod vodou činil úctyhodných 5 m, ale na souši pouhých 30 až 50 m podle podmínek.

V té době dostaly speciální jednotky ruského námořnictva i podvodní pistoli SPP-1, která pro změnu vystřelovala šipky stejné délky, ale ráže 4,5x39 mm SPS. Obě zbraně se používají dodnes, ale jejich nevýhodou je malý dostřel a nedostatečná přesnost na souši. V 90. letech se tenhle problém pokusili v KBP vyřešit zbraní ASM-DT. Ta využívá pro boj pod vodou šipkovité střelivo ve speciálním zásobníku, ale na souši je na ni možné nasadit standardní zásobník z AK-74 s běžným střelivem. Ovšem bylo to jen polovičaté řešení, proto došlo na už zmiňovanou útočnou pušku ADS, která zcela opustila šipkovitou munici.

Text: DP