Únava, strach a divoké vlny – 1900 kilometrů v replice vikinského drakkaru

Posádka 61 mužů a žen, 10 let plánování a 4 roky stavby pomocí původních vikinských nástrojů a materiálů. Tak vznikla dokonalá replika vikinské lodi Mořský hřebec. Postavili ji nadšenci v dánském Roskilde a také se s ní hned vydali na plavbu do irského Dublinu. Právě ten totiž Vikingové založili. Novodobá posádka musela na otevřené palubě vikinské lodi jíst, spát i pracovat – stejně, jako to dělali Vikingové na svých objevitelských a dobyvačných cestách před stovkami let.

Mořský hřebec byl postaven v roce 2007 podle válečné lodi objevené v Roskilde o půl století dříve v roce 1957. Loď byla pohřbena na mořském dně a odkrýt a konzervovat její zbytky trvalo roky. Analýzou dřeva z původní vikinské lodě archeologové zjistili, že pochází ze stromů pokácených poblíž Dublinu v létě roku 1042.

Se svými třiceti metry šlo o největší vikinskou dlouhou loď, jaká kdy byla nalezena. I když se zachovalo pouze 25 procent trupu lodi, stavitelé měli všechny části, z nichž mohli zjistit tvar lodi a postavit Mořského hřebce – její funkční verzi ve skutečné velikosti.

Ačkoliv měla loď na palubě 60 vesel, hlavním zdrojem energie je plachta. Když je naplno vytažená, má 112 metrů čtverečních. Je utkaná ze lnu a barvená přírodními pigmenty, jako je okr. V plánu bylo plout na sever do Norska, potom přeplout Severní moře k Orknejským ostrovům a přes Hebridy do Irského moře. Cílem lodi byl Dublin, město, které Vikingové založili a jemuž vládli přes tři staletí.

Nebezpečné Severní moře

Pro Vikingy znamenala plavba Severním mořem cestu do neznáma a nikdo netuší, kolik jich v Severním moři zmizelo. Vikinští válečníci toužící po slávě a bohatství ale byli ochotni riskovat všechno, aby se dostali na Britské ostrovy.

Slabinou lodi se během cesty ukázalo být její kormidlo. Přesný způsob, jak Vikingové kormidlo k trupu lodi připevňovali, není znám, protože na původní lodi po tom nebyla nalezena ani stopa. Novodobí stavitelé použili kožený řemen, ten se ale během 1850 kilometrů dlouhé cesty vždy v té nejkritičtější chvíli dvakrát přetrhnul.

Další problém představují otvory pro vesla, kterými se do lodi v bouřlivém počasí hrnula voda. Loď přesto během 220 hodin plavby urazila celkem 1000 námořních mil (1850 km). Posádka snědla 600 kilogramů masa, půl tuny ovesné kaše a téměř tunu chleba. Na plenění v cíli cesty ale nebylo ani pomyšlení – bouře v Severním moři všechny dokonale vyčerpala.

(mih)