Největší mlž Jadranu v ohrožení: Chorvatskou ikonu likviduje záludný parazit

Chorvatsko je z hlediska české turistiky nejnavštěvovanější zemí, každoročně tam vyjíždí stovky tisíc našinců. Někdo se na „válení u pláže“ může dívat skrz prsty, ale i plážový povaleč může vidět přírodní zajímavost. Pokud ví, kam se dívat.

Kyjovka šupinatá

Jednou takovou zajímavostí jsou obří mlži z Jadranu, kterým česky říkáme kyjovka šupinatá (Pinna nobilis), což odkazuje na tvar lastur. Není potřeba zrovna velké představivosti, aby si člověk představil kyjovku jako zbraň. Tvrdá je dost a její zúžený konec se dá dobře uchopit. Ovšem druhový název nobilis znamená v překladu vznešený, což nemá na první pohled příliš logiku. Vždyť mlž porostlý řasami, navíc plný jakýchsi „bradavic“, málokomu může připadat vznešený.

Čtěte více: Největší jedovatý had Afriky zabije člověka už dvěma kapkami jedu. Podívejte se, jak loví

Kyjovka šupinatá je druhem jedlým, přestože z blízce příbuzného Pinna muricata byla izolována pestrá směs toxinů. „Tito měkkýši nejsou primárně jedovatí. Jed v jejich tělech pochází z potravy a pouze se v nich ukládá. To způsobuje, že jejich toxicita a nebezpečnost pro člověka je závislá na místě a době jejich sběru,“ píše prof. Patočka na webu toxikology.cz. I když se píše o vzácnosti kyjovky, dá se najít na mnoha místech Středozemního moře.

Jedním z nich je chorvatský Umag, kde se kousek od pláží, v hloubce kolem 150 cm, nachází rozsáhlá kolonie, takže koupající se turisté na ně mohou bez problémů šlápnout. Kyjovky totiž žijí na písčitém dně, částečně zabořené do písku a ukotvené v něm pomocí jemných vláken. Autoři studie publikované v Environmental Monitoring and Assessment označují druh za ohrožený, ostatně ve studované lokalitě v Jónském moři u pobřeží Itálie žije v hloubkách 3–16 m v hustotě 0,1–0,7 jedinců na hektar.

To je v porovnání s chorvatským Umagem opravdu mrzké číslo, protože tam se na hektar vyskytovaly desítky jedinců. Kyjovky dnes bohužel čelí celé řadě problémů. Ohrožoval je nelegální rybolov, ztráta přirozeného prostředí, změny klimatu a v poslední době i parazit Haplosporidium pinnae, který infikuje pojivovou tkáň kyjovky, vytváří spory a postupně mlže usmrtí.

„Hedvábí“ z mlžů

Aby se kyjovky udržely v pískovém dnu, produkují pomocí zvláštních žláz byssová vlákna, která mohou být dlouhá až 6 centimetrů. Ve starověku se z nich vyráběl zvláštní druh mořského či byssového hedvábí, z něhož se posléze vytvářely jemné rukavice, šátky či čapky. Byzantský historik Prokopios z Kaisareie (cca 500–565 n. l.) tvrdí, že ve válkách mezi Persií a Byzancí (kolem 550 n. l.) dostali arménští satrapové jako odznak své moci od římského císaře pláště utkané právě z byssového hedvábí. Běžný rolník si takovéto módní doplňky dovolit nemohl, jejich nošení bylo vyhrazeno jen šlechticům.

Zdroj: IUCN / Animalia / ScienceDirect