Lenochodi zaskočili vědce: jsou ještě línější, než kdo tušil

Představte si tvora tak lenivého, že se krmí z vlastní kožešiny a k pohybu se donutí jen jednou týdně, aby ulevil přirozenému nutkání vyměšovacího ústrojí. Přesně takový je, jak zjistili vědci, jeden druh lenochoda, napsala agentura AFP.

Tým biologů pečlivě sledoval lenost tohoto zvířete a nyní potvrdil, že lenochod si své jméno plně zaslouží. Obzvláště lenochodi tříprstí dotáhli umění lenosti do pečlivě propracovaného – a velmi pomalého – rytmu, v němž hraje důležitou roli jeden druh můry.

Lenochodi žijí zavěšení ve větvích stromů, kde se živí převážně jejich listy. Jednou týdně sestupují dolů k vyměšování na zemi, což je riskantní dobrodružství, jež je vystavuje predátorům.

Podivný koloběh

Je pro ně ale nutné nejen kvůli úlevě pro střeva. Podle vědecké studie, kterou zveřejnil odborný časopis Proceedings of the Royal Society B, při tomto sestupu nakladou můry žijící v kožešině lenochodů vajíčka do čerstvého trusu. Tady se vyvinou larvy, přemění se na dospělce a vyletí do větví stromů, kde se připojí ke zbytku můří kolonie v kožichu lenochoda.

Můry tu v jistém smyslu fungují jako hnojivo a zvyšují hladinu dusíku v kožešině, která prospívá růstu řas. Zdrojem dusíku mohou být malé kousky trusu, který na můrách ulpí při líhnutí z larvy. V chloupcích lenochodí srsti se zachytává dešťová voda, s jejíž pomocí řasy hydroponicky rostou.

A lenochod si tak na vlastním kožiše pěstuje řasovou zahrádku, kterou může oždibovat, aby si zpestřil jednostrannou listovou stravu, dodali vědci. "Tato složitá symbióza posiluje základní aspekty chování lenochodů. A může ještě posilovat jejich lenost," uvedli ve shrnutí studie.

ČTK