Sex s neandertálci: Křížili se naši předkové s jinými druhy, nebo ne?

Kdy vymřeli neandrtálci?

Teorii o tom, kdy vymřeli poslední neandertálci ve svém posledním útočišti na území dnešního Španělska, zřejmě čekají změny.

Dosavadní úvahy vycházely z toho, že neandertálci vymřeli před 35 000 lety, nové výzkumy evropských a australských vědců ale naznačují, že se to mohlo stát o 15 000 let dříve. Tvrdí to studie, kterou zveřejnil vědecký magazín Proceedings of the National Academy of Sciences.

Odborníci znovu analyzovali kosterní nálezy z jedenácti známých španělských nalezišť, nyní k tomu ale využili vylepšené postupy k odfiltrování později usazených molekul uhlíku. Tato nová metoda se nazývá ultrafiltrací. Výsledek ukázal, že kosti jsou starší, než se dosud předpokládalo. Neandetálci (Homo neanderthalensis) se poprvé objevili asi před 400 000 lety a obývali rozsáhlá území sahající od dnešní Británie na západě až po Sibiř na východě. Nejsou přímými předky moderního člověka, ale slepou vývojovou větví. Pokud se výsledky studie potvrdí, pak to zpochybní teorie o možném spolužití a možná i vzájemném křížení mezi neandertálci a moderním člověkem Homo sapiens, které se v této oblasti mohlo dít po tisíce let. Lidé dnešního typu se zde podle předpokladů začali usazovat před 42 000 lety.

"Výsledky naší studie ukazují na značné problémy s datací posledních neandertálců na území dnešního Španělska," uvedl Thomas Higham z Oxfordské univerzity, který se zabývá určováním stáří biologického materiálu pomocí radiouhlíkové metody. "Je nepravděpodobné, že neandertálci přežili v této oblasti déle, než se jim podařilo kdekoli jinde na evropské pevnině."

ČTĚTE: Jídelníček pralidí: pásli se jako dnešní krávy

Studie však zcela nevylučuje možnost, že neandertálci v oblasti vymřeli až v doposud předpokládané době před 35 000 lety. Výzkum totiž komplikuje skutečnost, že kvůli teplému podnebí na Pyrenejském poloostrově rychle degraduje klíčový protein využívaný při radiouhlíkové dataci.

Mezidruhové páření dokázáno

Naopak je jisté, že lidé našeho druhu se určitě křížili s třetím druhem pračlověka – tzv. denisovany. Švédský badatel Svante Pääbo a jeho tým z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku nedávno analyzovali DNA z fosilie denisovanské dívky, která žila před asi 80 000 lety. Kvalita genomu je prý podobná těm, které jsou běžné u genomu dnešních lidí. Analýza například prozradila, že dívka měla hnědé oči a vlasy a tmavou pleť.

Denisované, pojmenovaní podle jeskyně Denisova na Sibiři, byli z evolučního hlediska „sestřenice a bratranci“ neandertálců a také blízcí příbuzní dnešních lidí.„Pro mě je nejvíc vzrušující, že máme dobrý genom od našeho velmi blízkého vyhynulého příbuzného, který nyní můžeme srovnávat s naším genomem,“ řekl Pääbo. Vědci srovnávali dívčin genom s genomy neandertálce a 11 moderních lidí z celého světa. To jim umožnilo zjistit změny v genetické informaci, které odlišili moderní lidi od obou uvedených skupin vyhynulých lidí. Tyto změny se nacházejí podle vědců pouze v několika genech souvisejících především s funkcemi mozku a vývojem nervového systému...

Genetická rozmanitost denisovanů byla podle výsledků výzkumu velmi nízká, z čehož vědci usuzují, že jejich populace byla v dané době poměrně malá. „Náš výzkum nám pomůže zjistit, jak došlo k tomu, že se moderní lidé a jejich kultura tak dalece rozšířili, zatímco tito archaičtí lidé vyhynuli,“ dodal Pääbo.

text: RD