Frankensteinovská transplantace hlavy – dobrovolník už se našel

Jakkoli se transplantace hlavy může zdát „ujetá“, vědci se o to snaží už celé desítky let. V roce 1959 se pokusili „vyměnit“ psí hlavy chirurgové v bývalé Německé demokratické republice. Američané totéž zkoušeli u opic a podobnému osudu neunikli ani laboratorní potkani.

Pokusné objekty

Výsledek výměny hlav si asi dokážete představit. Operace se povedla, pacient zemřel. Operatér Charles Claude Guthrie se o dekapitaci a naroubování hlavy psa na jiné psí tělo pokusil už 21. května 1908. Zatím se nepovedlo udržel jakéhokoli tvora, ať už se jednalo o brouky, psy či laboratorní potkany, při životě. I když ještě chvíli po transplantaci žili a evidentně se „sžívali“ s novým tělem, výsledek byl nakonec vždycky stejný. Cesta do kafilerie. Zvířata zemřela v důsledku autoimunitní reakce – tělo prostě novou hlavu nepřijalo. O kousek dále postoupili američtí chirurgové, kdy se hlava opice pokusila kousnout některé z lidských účastníků pokusu. Čich i chuť opici zůstaly zachovány. Tedy do chvíle, než ochrnutá zemřela. Ochrnutí bylo způsobeno nedokonalým napojením nervů tak, aby hlava znovu začala ovládat tělo.

Italský Frankenstein

Jmenuje se Sergio Canavero, je to Ital, chirurg a domnívá se, že se mu povede frankensteinovskou představu převést do reality, a to dokonce ještě letos. Operace na lidském dobrovolníkovi je naplánována na prosinec 2017. A protože mu evropské normy a etické pojetí lékařské morálky tento pokus s lidským dobrovolníkem neumožňují, posunul se do Číny, kde se na podobnou etiku až tak precizně nehledí. Co na tom, že se podobný pokus zatím nepovedl ani na myších. Tedy hlavu se přenést povedlo už mnohokrát, obrovské zkušenosti v tom má Xiaoping Ren, který má operaci vést spolu s Canaverou, ale nikdy myš nežila déle než několik hodin. Jaké jsou základní plánované parametry operace? Délka kolem kolem 36 hodin, zaměstná na 150 lékařů a sester a její cena se bude pohybovat kolem 11 milionů dolarů, které se aktuálně tým projektu Heaven Gemini (Nebeští blíženci) snaží sehnat. Samotný proces vypadá jednoduše: velmi ostrým nožem se oddělí hlava od těla, podchladí, aby nedošlo k poškození z důvodu nedostatku kyslíku, a následně přišije na náhradní tělo. Ovšem v této laické verzi je vypuštěno to základní – napojení nervů a zejména míchy.

„Možnost spojit míchu už byla prokázána před 50 lety. Nikdo si toho tenkrát nevšiml, protože to dokázal pracující americký neurochirurg. Ten učinil úžasný objev, že když s minimálním traumatickým poškozením přeříznete míchu a pak dostatečně dlouho počkáte, a v tom je právě ten trik, tak ne za den, týden či měsíc, ale za několik měsíců začnou zvířata znovu fungovat,“ prohlásil Sergio Canavero v Medical News Today.

Dement nebo trpící – dost možná obojí

Evropští a američtí vědci se na celou akci dívají velmi skepticky. Krom samotné komplikovanosti operace a jejích fyzických a fyziologických komplikací přichází na přetřes i otázka etická. Co to vlastně s člověkem udělá, když by (pro chvíli předpokládejme fenomenální úspěch operace) se jeho mozek měl sžívat s naprosto jiným tělem? Nervové vstupy i chemie těla budou zcela rozdílné od toho, na co byl do té chvíle zvyklý. Arthur Caplan z etického oddělení při Langone Medical Center na newyorské univerzitě se domnívá, že takto stvořený tvor by mohl být těžce duševně postižený. Vyjádřil se ve smyslu, že by takto mohl vzniknout někdo, kdo „bude šílený, dementní nebo bude trpět“. Navíc se podle některých vědců může povést operace a napojení těla, ale ne už míchy, což by znamenalo podporu základních životních funkcí, včetně dýchání. „Jsou mnohem horší věci, než je smrt“, komentoval takovou situaci prezident Americké asociace neurochirurgů Hunt Batjer

Vědecká touha po slávě

Původně měl být dobrovolníkem Rus Valery Spiridonov. Média už o něm psala jako o jasném, vyvoleném kandidátovi. Spiridonov trpí vzácným Werdnig-Hoffmannovým syndromem, kvůli němuž zemře 95 procent pacientů do 18 let na dechovou nedostatečnost. Jde o onemocnění neuronů, které odpovídají za vědomé pohyby svalů včetně polykání. Už se pro něj připravovala speciální klec, ve které měl pomocí virtuální reality nacvičovat chůzi – sám je totiž upoutaný na vozík. Je pochopitelné, že vzhledem ke svému onemocnění je ochoten podstoupit cokoliv. Pokud by se operace povedla, stali by se chirurgové jasnými kandidáty na Nobelovu cenu, což je zřejmě obrovským hnacím motorem.

Raději Číňana než Rusa

Nicméně aktuálně to vypadá, že Spiridonov je ze hry. Z „chirurgické kvalifikace“ ho vyřadil čínský dobrovolník – dost možná i proto, že v případě neúspěchu nebude odsudek mezinárodního společenství tak ostrý. Může to znít divně, ale představte si situaci v reálu. Koho by vám (bez ohledu na to, jak je otázka nesmyslná) bylo více líto: postiženého bělocha z Evropy nebo Číňana. Otázka nemíří k medicínské podstatě věci, ale k předsudkům a psychologii.

Více reálnějších případů

Neotřelý pohled na to, jakým způsobem to funguje v prostředí urgentního příjmu, nyní přináší seriálová novinka televize Prima Modrý Kód. Napínavým dějem inspirovaným skutečnými příběhy pacientů, lékařů a dalších pracovníků urgentního příjmu či záchranky, vyniká! Modrý kód začíná každé pondělí a středu ve 20.15 na Primě.

Text: Topi Pigula