Rozeznáte je? Lachtan kontra tuleň - rychlokurs v určování. Je to fakt snadné - dívejte se na Primě ZOOM
Rozeznat lachtana a tuleně lze na první pohled. Naučíme vás to.
Lachtana od tuleně rozeznáte snadno. Jeden má zadní nohy, druhý ne, jeden má ušní boltce, druhému chybějí. Ale který je který? Někdy v tom mají zmatek i časopisečtí publicisté a chybička se občas vloudí i do překladů přírodovědných filmů. Chcete se naučit tyto dva ploutvonožce od sebe odlišit na první pohled? Naučíme vás to. Nejsnadnější to budete mít, když tyto ploutvonožce zastihnete na suchu, což jde na mnoha místech Evropy.
Přední končetiny: Tuleni mají rozeznatelné prsty s drápy, u lachtanů jsou přední končetiny mnohem podobnější ploutvím.
Zadní končetiny: Lachtani mají zadní nohy rostlé do stran, zatímco tulení „nohy“ jsou srostlé a pořád směřují dozadu.
Lachtany si můžete nacvičit v dokumentu Lachtani: Bitva o přežití dnes ve 21.10 na Primě ZOOM.
Uši: při bedlivějším pohledu na hlavu zaznamenáme u lachtanů malá ouška, která bychom na tulení hlavě hledali marně.
Pohyb po souši: Tuleni se po suchu pohybují neobratnými přísuny vzdáleně připomínajími pohyb píďalky, protože zadní končetiny si nemohou podsunout pod tělo a odstrkávat se jimi (táhnou je za sebou), zatímco lachtani, kteří si pomáhají zadními končetinami, zvládají i drobné poskakování.
Pohyb ve vodě: Tuleni pohánějí tělo pomocí ploutví, přičemž obratně využívají přední packy, zatímco lachtani plavou vlnitým pohybem celého těla.
Spánek: Lachtani spí na souši, zatímco jejich tulení příbuzní dokážou spát pod vodou.
A teď ještě pomocí obrázků. Tak tohle jsou lachtani:
A tohle jsou naopak tuleni:
Rekordy u ploutvonožců
- Někteří jedinci vydrží pod vodou na jeden nádech až 73 minut
- Při ponoru dokážou snížit srdeční tepovou frekvenci
- Dokážou se potopit až do hloubky 900 metrů
- Mohou vytvářet kolonie až o milionu jedinců
- Mláďata tuleně kuželozubého dokážou denně přibrat až 1,3 kg a u rypouše sloního to může být dokonce až 6 kg
Dokument Lachtani: Bitva o přežití uvidíte dnes ve 21.10 na Primě ZOOM.
Text: Topi Pigula