VIDEO: Staňte se lovcem polární záře ve finském Laponsku – jeho příroda vás dostane

Polární záře, na severní polokouli zvaná aurora borealis, patří k atmosférickým jevům, které stojí za to vidět. V Evropě je jedním z míst, kde můžete polární záři s velkým úspěchem stopovat, finské Laponsko. Tento dechberoucí jev vzniká ve vysoké atmosféře ve výškách od 80 do 1000 km, nejčastěji kolem 100 km, při kolizi elektricky nabitých částic ze Slunce, které prostupují zemskou atmosférou. Pozorovat ho můžete nad magnetickými póly Země – na naší polokouli nejlépe právě v této době. Do finského Laponska nejen za polární září vás zavede dokument Kouzlo finské divočiny na Prima ZOOM.

Laponsko je nejsevernější částí Finska a o jeho území se dělí ještě Norsko, Švédsko a také Rusko (poloostrov Kola). Ve Finsku se v této oblasti nachází osm národních parků, do nichž zima vzhledem k zeměpisné šířce přichází většinou už v září. Pohybovat se volnou přírodou v zimě zde jde jen na sněžnicích nebo lyžích. K dispozici jsou trasy spojující jednotlivé chaty nebo sruby určené pro turistické přenocování.

Pozorování polární záře ve finském Laponsku nebrání žádné rušivé jevy, chce to jen štěstí. Polární záři vám totiž nikdo dopředu neslíbí, některé hotely mají dokonce na pokojích speciální alarm, který vás na tento jev upozorní.

Božská záře

Není divu, že odborné pojmenování polární záře aurora borealis (na jižní polokouli se nazývá aurora australis) má božský původ. První jméno, aurora, odkazuje na římskou bohyni úsvitu Auroru, zatímco „příjmení“ se odvolává na římské pojmenování západního větru „boreas“. O prvém použití tohoto názvu se spekuluje. Zatímco v některých literárních zdrojích je připisováno Galileu Galileovi (1564–1642), jinde je zmiňován filozof francouzského původu Pierre Gassendi (1592–1655).

Zajímavosti

Polární záře nad Islandem

Za její vznik mohou výrony sluneční hmoty poněkud básnicky zvané „sluneční vítr“. Když se částice slunečního větru, což je vlastně mohutný proud protonů, elektronů a jader atomů hélia vyvržený ze sluneční korony, setkají s magnetickým polem Země, začnou se s molekulami v atmosféře srážet. Při tomto ději vzniká viditelné spektrum elektromagnetického záření. Pro dusík to je 577 nm (zelená barva) a pro kyslík 630 nm (červená barva).

Do finského Laponska nejen za polární září vás zavede dokument Kouzlo finské divočiny na Prima ZOOM.

(mih/RD)

VIDEO: Chcete vyrazit za polární září? Zkuste finské Laponsko – jeho příroda vás ohromí dnes na Primě ZOOM

Do finského Laponska nejen za polární září vás zavede dokument Kouzlo finské divočiny dnes ve 22.10 na Primě ZOOM.

Polární záře, na severní polokouli zvaná aurora borealis, patří k atmosférickým jevům, které stojí za to vidět. V Evropě je jedním z míst, kde můžete polární záři s velkým úspěchem stopovat, finské Laponsko. Tento dech beroucí jev vzniká ve vysoké atmosféře ve výškách od 80 do 1000 km, nejčastěji kolem 100 km, při kolizi elektricky nabitých částic ze Slunce, které prostupují zemskou atmosférou. Pozorovat ho můžete nad magnetickými póly Země – na naší polokouli nejlépe právě v této době. Do finského Laponska nejen za polární září vás zavede dokument Kouzlo finské divočiny dnes ve 22.10 na Primě ZOOM.

Laponsko je nejsevernější částí Finska a o jeho území se dělí ještě Norsko, Švédsko a také Rusko (poloostrov Kola). Ve Finsku se v této oblasti nachází osm národních parků, do nichž zima vzhledem k zeměpisné šířce přichází většinou už v září. Pohybovat se volnou přírodou v zimě zde jde jen na sněžnicích nebo lyžích. K dispozici jsou trasy spojující jednotlivé chaty nebo sruby určené pro turistické přenocování.

Pozorování polární záře ve finském Laponsku nebrání žádné rušivé jevy, chce to jen štěstí. Polární záři vám totiž nikdo dopředu neslíbí, některé hotely mají dokonce na pokojích speciální alarm, který vás na tento jev upozorní.

Božská záře

Není divu, že odborné pojmenování polární záře aurora borealis (na jižní polokouli se nazývá aurora australis) má božský původ. První jméno, aurora, odkazuje na římskou bohyni úsvitu Auroru, zatímco „příjmení“ se odvolává na římské pojmenování západního větru „boreas“. O prvém použití tohoto názvu se spekuluje. Zatímco v některých literárních zdrojích je připisováno Galileu Galileovi (1564-1642), jinde je zmiňován filozof francouzského původu Pierre Gassendi (1592-1655).

Za její vznik mohou výrony sluneční hmoty poněkud básnicky zvané „sluneční vítr“. Když se částice slunečního větru, což je vlastně mohutný proud protonů, elektronů a jader atomů hélia vyvržený ze sluneční korony, setkají s magnetickým polem Země, začnou se s molekulami v atmosféře srážet. Při tomto ději vzniká viditelné spektrum elektromagnetického záření. Pro dusík to je 577 nm (zelená barva) a pro kyslík 630 nm (červená barva).

Do finského Laponska nejen za polární září vás zavede dokument Kouzlo finské divočiny dnes ve 22.10 na Primě ZOOM.

(mih)

VIDEO: Chcete vyrazit za polární září? Zkuste finské Laponsko – jeho příroda vás ohromí dnes na Primě ZOOM

Do finského Laponska nejen za polární září vás zavede dokument Kouzlo finské divočiny dnes ve 22.10 na Primě ZOOM.

Polární záře, na severní polokouli zvaná aurora borealis, patří k atmosférickým jevům, které stojí za to vidět. V Evropě je jedním z míst, kde můžete polární záři s velkým úspěchem stopovat, finské Laponsko. Tento dech beroucí jev vzniká ve vysoké atmosféře ve výškách od 80 do 1000 km, nejčastěji kolem 100 km, při kolizi elektricky nabitých částic ze Slunce, které prostupují zemskou atmosférou. Pozorovat ho můžete nad magnetickými póly Země – na naší polokouli nejlépe právě v této době. Do finského Laponska nejen za polární září vás zavede dokument Kouzlo finské divočiny dnes ve 22.10 na Primě ZOOM.

Laponsko je nejsevernější částí Finska a o jeho území se dělí ještě Norsko, Švédsko a také Rusko (poloostrov Kola). Ve Finsku se v této oblasti nachází osm národních parků, do nichž zima vzhledem k zeměpisné šířce přichází většinou už v září. Pohybovat se volnou přírodou v zimě zde jde jen na sněžnicích nebo lyžích. K dispozici jsou trasy spojující jednotlivé chaty nebo sruby určené pro turistické přenocování.

Pozorování polární záře ve finském Laponsku nebrání žádné rušivé jevy, chce to jen štěstí. Polární záři vám totiž nikdo dopředu neslíbí, některé hotely mají dokonce na pokojích speciální alarm, který vás na tento jev upozorní.

Božská záře

Není divu, že odborné pojmenování polární záře aurora borealis (na jižní polokouli se nazývá aurora australis) má božský původ. První jméno, aurora, odkazuje na římskou bohyni úsvitu Auroru, zatímco „příjmení“ se odvolává na římské pojmenování západního větru „boreas“. O prvém použití tohoto názvu se spekuluje. Zatímco v některých literárních zdrojích je připisováno Galileu Galileovi (1564-1642), jinde je zmiňován filozof francouzského původu Pierre Gassendi (1592-1655).

Za její vznik mohou výrony sluneční hmoty poněkud básnicky zvané „sluneční vítr“. Když se částice slunečního větru, což je vlastně mohutný proud protonů, elektronů a jader atomů hélia vyvržený ze sluneční korony, setkají s magnetickým polem Země, začnou se s molekulami v atmosféře srážet. Při tomto ději vzniká viditelné spektrum elektromagnetického záření. Pro dusík to je 577 nm (zelená barva) a pro kyslík 630 nm (červená barva).

Do finského Laponska nejen za polární září vás zavede dokument Kouzlo finské divočiny dnes ve 22.10 na Primě ZOOM.

(mih)