VIDEO: V 17 letech osvobodila Francii, ale stejně skončila na hranici. Jana z Arku na Primě PLAY

V roce 1431, pouhých 16 let poté, co byl za kacířství upálen Mistr Jan Hus, se „očistné“ plameny ve francouzském Rouenu zakously do těla další církvi nepohodlné vlivné postavy, Panny orleánské. Teprve 19letá Jana z Arku už měla v té době za sebou poměrně dramatický život. Pod vlivem hlasů světců a archanděla Gabriela, kteří jí sdělili, že byla Bohem vyvolena osvobodit Francii z anglické nadvlády, na sebe vzala mužský šat a v čele nevelké armády ve svých 17 letech vytáhla osvobodit Orléans. Byla Jana svatou bojovnicí, anebo recidivující kacířkou, odpadlicí a modlářkou, jak ji později v Angličany inscenovaném procesu nazvala církev? Dívejte se na dokument Jana z Arku: Boží bojovnice na Primě PLAY.

Francouzský Orléans Angličané obléhali dlouhých sedm měsíců. Šlo o další z vleklých bojů Stoleté války (1337–1453) mezi Francií a jejími spojenci (včetně zemí Koruny české) a Anglií o nástupnictví na francouzském trůnu. Angličané měli navrch, ale to se mělo brzy změnit. „Dejte pozor, neboť mě vyslal Bůh a vy se vystavujete nebezpečí,“ citují dobové prameny zlověstně Janu z Arku.

Světci oslovená venkovská dívka přesvědčila na jaře 1429 francouzského dauphina Karla, aby jí dal vojsko, načež stačily pouhé tři dny bojů, aby obléhatelé s potupou odtáhli. Jásající Orléans slavil 8. května 1429 zázrak, jeho ztělesněním byla 17letá Jana. Následovalo tažení Burgundskem (spojenec Anglie) korunované dobytím Remeše. V tamní katedrále pak byl dauphin Karel korunován na Karla VII., čímž získal v očích současníků významnou převahu nad svým anglickým soupeřem, tehdy nezletilým Jindřichem VI.

Cesta na hranici

Jestliže události nabraly pro francouzský trůn příznivější vývoj (byť zdaleka nebylo dobojováno), pro Janu z Arku se jednalo o tragédii. Burgunďanům se nepohodlnou lidovou vojevůdkyni podařilo lstí zajmout a předat narychlo svolanému soudu. Ten ji odsoudil za kacířství, odpadlictví a modlářství a 30. května 1431 v Rouenu poslal na hranici. Stojí za to připomenout, že právě v té době se formovaly vojenské houfy pro čtvrtou křížovou výpravu proti odbojným českým husitům. Výprava vedená markrabětem Fridrichem Braniborským a kardinálem Juliánem Cesarinim pak byla v půli srpna 1431 neslavně poražena u Domažlic.

Už 25 let po upálení Jany z Arku se sešel nový soud, který ji tentokrát neshledal vinnou kacířstvím. V roce 1909 byla Jana z Arku blahořečena a o 11 let později papežem Benediktem XV. prohlášena za svatou.

Dokument Jana z Arku: Boží bojovnice si můžete zdarma přehrát na Primě PLAY.

(mih)