Každý z nás je imigrant. Odkud doopravdy přišli do Evropy Evropani?

Dnešní Evropané přišli v době bronzové z oblasti Kavkazu, zjistili vědci studiem genomu více než stovky ostatků nalezených při archeologických výzkumech od Dánska až po Altaj. Výzkum vedli badatelé na univerzitách v Kodani a Gothenburgu. Na rozsáhlé studii se podílel také archeolog Jan Kolář z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Objev zveřejnil ve středu prestižní časopis Nature, oznámila dnes ČTK mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Dnešní euroasijské populace jsou podle výzkumu geneticky mnohem bližší těm z doby bronzové než předchozím neolitickým zemědělcům či mezolitickým lovcům a sběračům. Už dlouho vědci vědí, že doba bronzová přinesla řadu změn v uspořádání společnosti. "O původu změn se však vedly a vedou diskuse v tom smyslu, zda jsou jejich kořeny spíše v pomalém šíření myšlenek, zboží a lidí, nebo v rozsáhlých migracích skupin obyvatel," uvedl Kolář.

Lidé migrovali vždy

Část studie genů z lidských ostatků z počátku doby bronzové nyní podpořila myšlenku, že společenské změny s sebou přinesla migrace. Tomu může odpovídat i fakt, že počátek doby bronzové je spojován s šířením indoevropských jazyků. Výsledky genetické analýzy nebývalého množství vzorků ukazují, že na začátku doby bronzové se v DNA populací severní i střední Evropy objevuje impuls z oblasti Kavkazu.

"V archeologii bychom jej mohli spojovat s expanzí jámové kultury z oblastí černomořských a kaspických stepí. Lidé této kultury však odcházeli i na východ a na začátku doby bronzové se tak geneticky propojily oblasti od Skandinávie po Altaj," řekl Kolář.

Díky imigrantům jsme zdraví

Výzkum genomu lidí doby bronzové přinesl i další zjištění – například to, že geneticky zakódovaná tolerance laktózy byla v době bronzové ve střední Evropě velmi nízká. Naopak u stepních populací jámové kultury je vysoká, což naznačuje, že právě díky této pravěké expanzi se v evropské genetické informaci laktózová tolerance rozšířila.

"Migrace z doby před zhruba 5000 lety tak můžeme dát nejen do souvislosti se společenskými změnami, šířením indoevropských jazyků, ale i schopností trávit mléko v dospělém věku," uvedl Kolář.

ČTK