Život před 30 lety. Končí éra telefonních budek
Koncem telefonních budek končí jedna éra komunikace. Z budky už si nezavoláte.
Vy máte fakt telefon doma?
Přesuňme se v čase jen o několik málo desítek let zpět, do doby (jakkoliv to může znít bizarně) nebylo standardem mít doma telefon. První „mobilní“ telefon prodávaný v ČR byla Nokia Talkman a začala se prodávat v roce 1991. Mobilní byla ve smyslu, že nešlo o přístroj napevno svázaný drátem, do kapsy byste si ho nedali. Vypadal spíše jako vojenská vysílačka z doby povinné vojenské služby. Mít doma telefon, tedy pevnou linku, znamenalo, že buď patříte mezi nomenklaturní kádry, nebo prostě patříte mezi šťastlivce, kteří si ho vyčekali.
Telefon Microphona z roku 1930 Zdroj: Topi Pigula
Telefon na obrázku výše byl typ Microphona a jeho sluchátko a tělo bylo vyrobeno z melamin-formaldehydové pryskyřice vyplněné dřevěnou drtí. Není od věci si připomenout, že nejen na telefony, ale i například na auta se vypisovaly pořadníky a na dámské toaletní potřeby či jednovrstvý toaletní papír se stály fronty. Před třiceti lety byl mobilní telefon na filmovém plátně zhmotnělý jen sci-fi sen filmových režisérů. „Jak by asi ta slova z telefonu věděla, kudy se mají vydat, kdyby tam nebyl drát?“ zaznělo tehdy v dětské diskuzi
Upřímně řečeno, kdo vlastně dnes chápe systém přenosu telefonního hovoru, ví, co jsou základové stanice, ví, jak funguje pokrytí a co je řídicí jednotka, která rozhoduje o tom, ke které základové stanici jste zrovna přepojeni a kdy se (pokud se pohybujete a např. telefonujete z jedoucího vlaku) připojíte na jinou. Ostatně patent na telefon byl podán 14. 2. 1876.
Budky v Bondovi i Matrixu
O telefonních budkách se tvrdilo, že se nedají odposlouchávat. Není to pravda. Odposlouchávat se dá v podstatě jakýkoli, i šifrovaný telefonní hovor, jen v tom případě musíte znát šifru. Telefonní budky sloužily nejen agentům v terénu, ale i novinářům, kteří rychle potřebovali poslat (nadiktovat) zprávu do novin. Pořád platí, že není ani tak důležité, zdali je zpráva přesná, ale kdo ji vydá první. Budky využívali i disidenti, kteří buď věděli nebo tušili, že jejich telefony StB odposlouchává. Telefonní budky byly svědky tisíců vyznání, kdy nebylo vhodné telefonovat z domu (rodiče naslouchali), a telefonní seznam, později komerčně laděné Zlaté stránky byly zajímavým zdrojem informací i dětských (přiznejme, že hloupých) šprýmů. Stačilo si najít jméno s „nevhodnou“ konotací, například Špína nebo Hluchý, vytočit telefonní číslo a když se ozvalo jméno, respektive příjmení volného, stačilo říct: „Tak se umyj.“ Nebo „A jak můžeš telefonovat, když si hluchý?“ Mimochodem Špínů je v ČR aktuálně 111 a Hluchých 242.
Telefonní automat v Třebíči
Telefon byl spojovacím prostředníkem v Matrixu, z budek se telefonovalo i v bondovkách bez ohledu na fakt, že Q, technický guru britské špionáže, vytvářel pro agenta 007 neuvěřitelná hejblátka. Ostatně i čeští diváci mohli vidět smrt agenta Rodriguese v telefonní budce například ve filmu Muž z Acapulca s Jean Paul Belmondem v hlavní roli. Později, s rozmachem mobilních telefonů, ztrácely budky čím dál více na důležitosti, stávaly se útočištěm drogově závislých, kteří potřebovali vidět na žílu a zároveň chtěli být alespoň trochu izolovaní od vnějšího světa. V současnosti je mobilním signálem pokryto 96,9 % území ČR. Mít telefonní budku v obcích nebo v místech, kde je s pokrytím problém, je uloženo pravidly Českého telekomunikačního úřadu, což ale pro operátora O2 znamená, že z 3900 dnes existujících veřejných telefonních automatů jich zbude 1150 v obcích do 200 obyvatel.
Telefonní budky se nikdy v Česku nestaly například takovým výrazným prvkem jako například v Anglii, kde jejich rudá barva strhávala pozornost a budky v Londýně se staly svébytnou součástí architektury.
Text: Topi Pigula