4. června 2024 16:00

Zikmund Lucemburský prohrál téměř každou bitvu, přesto byl úspěšným králem

Mikýřova hysteorie českých dějin (4) - Zikmund.mp4

Upálení Jana Husa a čtyři křížové výpravy proti husitům jsou dost na to, aby Češi nenechali na zrzavém Zikmundovi Lucemburském nit suchou.

Zikmund se narodil jako sedmé dítě českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské. Na český trůn měl usednout v roce 1419 po svém starším bratrovi, který vládl jako Václav IV., to se ale nestalo. V Čechách propukly husitské války a Zikmund čekal na českou korunu až do bitvy u Lipan.

Přečtěte si také: Zikmund Lucemburský byl nesmírně schopným králem. Česká historie mu jen křivdí

Dávno před tím se ale stal králem v Uhrách (roku 1387), jimž nakonec vládl téměř 50 let a je zde považován za jednoho z nejvýznamnějších panovníků. Ke svatoštěpánské koruně Zikmund v roce 1414 přidal i korunu římského krále (zvolen byl o tři toky dříve) a z tohoto titulu také svolal do Kostnice církevní koncil. Úkolem koncilu nebylo upálit Jana Husa, i když právě k tomu zde 6. července 1415 přes Zikmundovy záruky došlo, ale na místo tří dosavadních zvolit nového – a hlavně jediného – papeže a odstranit tak letité církevní schizma.

Právě upálení mistra Jana Husa nemohou Češi Zikmundovi zapomenout. Podle historika Petra Čorneje ale udělal Hus osudovou chybu, když spěchal do Kostnice, aby stihl začátek koncilu, zatímco Zikmund mířil do Cách, kde byl 8. listopadu 1414 korunován na krále Svaté říše římské. Jak píše Čornej ve své publikaci Jan Žižka, protivníci českého kazatele dokázali této skutečnosti dokonale využít.

Prohrál, co mohl, přesto byl úspěšný

Jak připomíná Martin Mikyska, průvodce pořadem Mikýřova hysteorie českých dějin na Prima COOL, Zikmundově popularitě v Čechách zákonitě neprospěly ani čtyři křížové výpravy, které jeho jménem proti husitům vyhlásil papež. Prvním dvěma (1419 a 1421-22) dokonce Zikmund osobně velel.

Abychom byli spravedliví, Zikmund válčil i jinde – jako jeden z prvních evropských panovníků si uvědomil, jakou hrozbu představuje Osmanská říše, a už ve svých 20 letech proti ní vytáhl v čele křížové výpravy. Akce skončila porážkou u Nikopole (1396), Zikmund přesto pomocí diplomacie dokázal Osmany desítky let udržet v uctivé vzdálenosti od Uher i Chorvatska, jehož byl také králem.

Mohlo by vás také zajímat: Spisovatel Snětivý: Čechům dřív patřil i Berlín, vládli od Baltu po Jadran. Bývali jsme velmoc

Přestože Zikmund Lucemburský většinu bitev (v Čechách například na pražském Vítkově nebo u Vyšehradu) prohrál, patří k nejvýznamnějším evropským vladařům pozdního středověku. Na českou korunu čekal poslední Lucemburk dlouhých 19 let, dočkal se jí až v červnu 1436, necelé dva roky před svou smrtí.

Zdroj: Stavitelé katedrál, husitstvi.cz

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom