Každý den velikonočního týdne má svůj význam. Pondělí je paradoxně nejméně důležité

Velikonoční týden je nejvýznamnějším obdobím křesťanského kalendáře, vyznat se v jeho jednotlivých dnech ale není vždy snadné.

Květná neděle

Den, kdy Ježíš Kristus přijel do Jeruzaléma, kde ho lidé zdravili a vítali s palmovými ratolestmi v ruce, se slaví jako Květná neděle, latinsky Dominica in palmis, Palmare nebo také Pašijová neděle (latinsky De passione Domini). Jde o poslední ze šesti postních nedělí, kdy se v kostelech při bohoslužbách předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista, takzvané pašije. Jako připomínku palmových listů kněží svěcenou vodou žehnají přinesené mladé větvičky, typicky z vrby (kočičky). Liturgickou barvou je červená.

Co říká lidová tradice: O Květné neděli se nesmělo péct z mouky, protože by se tím zapekly i květy stromů a bylin a nebyla by úroda. Svěcené kočičky přinášely štěstí a chránily před nemocemi a černou magií. V domě zůstaly celý rok až do další Popeleční středy, kdy se spálily.

Přečtěte si také: Proč je Ježíš všude zobrazován jako běloch? Bible o jeho vzhledu mlčí

Zajímavosti

Svatý hřeb z Ježíšova ukřižování je zřejmě v Česku. Odhalen byl i původ jeho vzácné schránky

Modré pondělí a Šedivé úterý

Pro tyto dva dny pašijového týdne nemá křesťanská liturgie přichystané zvláštní církevní obřady. Pondělí bývalo v pašijovém týdnu dnem volna – nechodilo se ani do školy – a kostely se zdobily modrým nebo fialovým suknem a stuhami.

Co říká lidová tradice: Na Modré pondělí se začínalo velkým jarním úklidem, kdy se mimo jiné vyhazovaly staré a nepotřebné věci. V úterý se v úklidu pokračovalo, speciálně se vymetaly ze všech koutů pavučiny. Šlo vlastně o vyhnání zimy a špíny z domácnosti i z duše.

Škaredá středa

Následující den, na Škaredou středu, si křesťané připomínají zradu Jidáše Iškariotského, který jako jeden z původních 12 apoštolů Ježíše Krista svého učitele zradil a umožnil jeho zatčení, soud i ukřižování.

Co říká lidová tradice: Škaredá, ale také Sazometná, Smetná nebo Černá středa pašijového týdne se jmenuje podle toho, že úklid pokračoval vymetáním sazí z komínů. Na Škaredou středu by se nikdo neměl škaredit, aby se nepodobal hanebnému Jidášovi.

Záhady a konspirace

Měl Ježíš manželku a děti? Tady jsou všechny důkazy pro a proti

Zelený čtvrtek

Křesťané si připomínají Poslední večeři Páně, během které Ježíš Kristus umyl nohy svým učedníkům. Mnohem důležitější ale je, že účastníkům večeře konané na oslavu velikonoční slavnosti Pesach rozděloval chléb a víno, tedy své tělo a svou krev, což měli dělat na jeho památku. Tím vznikla svátost eucharistie. Ten den se v kostelech naposledy rozezněly zvony, aby pak podle tradice odletěly do Říma.

Co říká lidová tradice: Na Zelený čtvrtek se jedla zelená jídla, typicky špenát, kopřivy, hrách nebo jarní byliny, aby lidé byli zdraví. Zvuk zvonů pak nahrazovaly hlasité zvuky řehtaček.

Velký pátek

Ježíš Kristus byl ukřižován na Velký pátek a tento den je tak v křesťanské liturgii jedním z nejvýznamnějších vůbec. Ježíš zemřel podle evangelií na kříži ve tři hodiny odpoledne, proto se v tu dobu věřící scházejí k modlitbě. Bohoslužby v kostelech probíhají bez zpěvu a varhan, nezvoní zvony, kříž je zahalený a chybí roucha. Liturgická barva je červená.

Co říká lidová tradice: Velký pátek je považován za magický den, kdy se otevírají poklady, voda v potoce je léčivá a prameny se mění na víno. Zakázaná byla práce na poli i praní prádla. Lidé mluvili potichu i mezi sebou.

Příroda

Ztracený strom z Bible má léčivé účinky. Na Zemi je jen jeden, byl vypěstován z 1000 let starého semene

Bílá sobota

Poslední den čtyřicetidenního půstu je dnem oplakávání Ježíše Krista. Zároveň se znovu rozezní zvony v kostelích a smí se zpívat. Den před Kristovým zmrtvýchvstáním se světí oheň a o půlnoci se koná slavnostní mše vzkříšení Krista. Liturgická barva je fialová.

Co říká lidová tradice: Kamna v domácnostech vyhasla, aby je znovu roztopil svěcený oheň donesený z kostela od velké svíce zvané paškál. Pletly se pomlázky a pekly mazance, začalo se s barvením vajíček.

Mohlo by vás také zajímat: Papež František se objevil na veřejnosti, davu požehnal z vozíku. Mluvení mu stále činí potíže

Velikonoční neděle – Boží hod velikonoční

Za svítání ze soboty na neděli podle evangelií vstal Ježíš z mrtvých a Boží hod velikonoční nebo také Velikonoční neděle je proto vůbec největším svátkem celého liturgického roku. Mše jsou oslavné za zpěvu Aleluja, papež k davům shromážděným na svatopetrském náměstí v Římě pronáší tradiční požehnání Urbi et Orbi (Městu a světu). Pro křesťany je Boží hod posledním dnem pašijového týdne.

Co říká lidová tradice: V kostelech se světily pokrmy, typicky mazance, beránci, chléb, vejce nebo víno. S těmi se pak chodilo po návštěvách.

Velikonoční pondělí

Z hlediska liturgie nemá pro křesťany pondělí následující po Velikonoční neděli žádný specifický význam. Protože jde ale o prastaré svátky jara pocházející z předkřesťanských dob, bylo Velikonoční pondělí postupně zasazeno do křesťanského rámce a stalo se součástí Velikonočních svátků.

Co říká lidová tradice: V Česku se na Velikonoční pondělí chodí s pomlázkou na koledu, vyšlehávají se ženy a dívky, přičemž odměnou je tradiční velikonoční kraslice, ale také pohoštění. Součástí tradičních zvyků jsou velikonoční koledy a říkadla.

Zdroj: Prima LIVING, Liturgie.cz

Video, které jste mohli minout: RADAR: Velikonoce budou připomínat spíš léto než jaro. Podívejte se, kdy a kde udeří bouřky