Víte, že Ježíš je islámský prorok? Má tedy islám křesťanské hodnoty?
Ježíš není jen ústřední postavou křesťanských dějin a člověk, na jehož počest máme státní svátky. Své místo má i v islámu.
Ctěný prorok Ježíš
Islám do své tradice zahrnuje mnoho biblických postav, jako např. Adama, Abraháma, Izáka či Mojžíše. Mezi těmito proroky ale vyčnívá jedna postava, a tou je Ježíš Kristus. Ježíš je v islámu druhým nejvýznamnějším prorokem hned za Muhammadem. V Koránu se s ním setkáváme zdaleka nejvíc z biblických postav. Ježíšovu výlučnost potvrzuje i označení, jako Slovo Boží, Duch Boží či Mesiáš a také to, že je někdy nazýván jako pečeť svatosti. Měl být stvořen podobným způsobem, jako kdysi Bůh (Alláh) stvořil Adama, tedy z hlíny. Již v kolébce měl hovořit, aby Marii obhájil před pohoršením lidí (kvůli formě početí), později uzdravoval nemocné, tvořil hliněné ptáky, aby jim pak dal život, dokonce oživoval mrtvé.
Není Ježíš jako Ježíš
Ačkoliv je Ježíš v Koránu a islámu velmi váženou postavou, jeho pojetí se od toho křesťanského velmi liší. V křesťanství je Ježíš syn Boží a je součástí Trojice: „ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého.“ Muslimové si Ježíše velmi váží, ale naprosto odmítají, že by byl synem Boha (pojem otcovství chápe islám pouze v základním biologickém významu). Ježíš je „pouze“ prorok, pouhý člověk, který žil a zemřel. Islám také odmítá Boží Trojici, protože Bůh (Alláh) je pouze jeden a Trojici považuje za formu polyteismu, a tedy rouhání. Krom toho Trojici chápe islám špatně, protože má za to, že Trojici tvoří Bůh, Ježíš a Marie.
Ježíšovo muslimské evangelium
Podle islámu a Koránu ti nejvýznamnější proroci dostávají od Boha svaté knihy, které mají zvěstovat světu. Stejně je tomu u Ježíše. Ten měl od Boha obdržet svatou knihu, evangelium. Zde je ale opět nedorozumění mezi křesťanstvím a islámem. V křesťanství je evangelium součástí Nového zákona a pojednává o životě, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista a bylo sepsáno lidmi (4 evangelia – Marka, Matouše, Lukáše, Jana). Oproti tomu muslimské evangelium, jak již bylo řečeno, Ježíš obdržel od Boha, bylo mu zjeveno.
V muslimském evangeliu má být „správné vedení a světlo“ a dále v něm má být zvěstován příchod Muhammada. Proroci v islámu, kteří obdrželi svaté knihy (např. Mojžíš, Ježíš, Muhammad), byli většinou takoví „varovatelé.“ Tito „varovatelé“ přicházeli nevěřící lid varovat, aby dodržovali Boží zákon, příkazy a zákazy, jinak je stihne trest (jak se tomu stalo např. v případě Noema, jehož lid neuposlechl a nastala potopa světa). Není bez zajímavosti, že v dějinách proroků měli proroci od Boha (Alláha) podle některých tradic obdržet 104 knih, které měli zvěstovat světu (sám Adam podle některých muslimů obdržel 10 – podle jiných 22 knih).
Komu se Ježíš vlastně narodil? Zdroj: Volné dílo
Ježíš nezemřel na kříži
Ježíš je v křesťanství vykupitel a spasitel. Křesťané věří, že zemřel na kříži, když na sebe vzal hříchy lidstva včetně dědičného hříchu (aby pak třetí den vstal z mrtvých). Islám oproti tomu žádný dědičný hřích nezná, protože když Adam a Eva spáchali prvotní hřích (snědli jablko ze stromu poznání), tak jim Bůh odpustil. Proto muslimové nepotřebují svého spasitele jako křesťané. Islám pak odmítá křesťanskou představu, že by Ježíš na kříži zemřel. V Koránu nalézáme pasáž, podle které se „ukřižovatelům“ mělo pouze zdát, že to byl Ježíš, kterého ho ukřižovali. Podle muslimských autorit a většiny věřících muslimů byl místo Ježíše ukřižovaný někdo jiný, kdo se Ježíši pouze podobal.
Ježíš a soudný den
Ježíš v islámu sice není spasitel, ale je jednou z hlavních postav konce světa. Podle některých muslimských učenců má Ježíš se zeleným turbanem na hlavě v soudný den přijít do Izraele (do místa zvaného Afik) s kopím v ruce a zabít Antikrista. Poté má přijít za ranní modlitby do Jeruzaléma a pomodlit se v řadách věřících. Pak má zabít svini, zlomit kříž a zbořit synagogy a kostely jako důkaz, že jediné správné náboženství je islám. Uvěří v něj židé i křesťané, jinak budou pobiti. Poté ve sjednocené islámské obci zůstane žít ještě 40 let. Pochován bude pak v Medíně jako Muhammad na volném místě mezi hroby prvních dvou pravověrných chalífů Abú Bakra a Umara.
Text: Karel Pikeš