Unikátní český výzkum starověkého Egypta: Tehdejší „kancelářské krysy“ na tom byly stejně jako ty dnešní

Jak se ukázalo, přetěžování těla sedavým způsobem života není jen záležitostí moderní doby. Už písaři ve starém Egyptě měli kvůli svému zaměstnání bolavá ramena a přetížené čelistní klouby. Na výzkumu se podílelo šest českých vědců v čele s antropoložkou a kurátorkou Národního muzea v Praze, Petrou Brukner Havelkovou.

Trpěla záda, čelist i nohy

Vědci prozkoumali celkem 69 kosterních ostatků dospělých staroegyptských mužů pohřbených v nekropoli v egyptském Abúsíru v období 2700 až 2180 před naším letopočtem. Mezi nimi bylo i 30 písařů.

Mohlo by vás zajímat: Pyramidová záhada rozluštěna? Vědci mají jasno, kudy Egypťané vozili stavební materiál

Ti kvůli svému zaměstnání trávili mnoho času ve zkříženém sedu nebo v poloze vkleče. Kvůli tomu, a také kvůli každodennímu psaní a úpravě per, si písaři přivodili hned několik degenerativních (a pravděpodobně bolestivých) změn. Problémy měli především s čelistními klouby a krční páteří. Změny se ukázaly také v oblasti pravého ramene, pravého palce, kolenního kloubu i kotníku.

Český výzkum, během kterého se propojili antropologové s egyptology a dokonce i s jednou matematičkou, která pomáhala s kontrolou statistických metod, je prý unikátní a průkopnický a může mít i dalekosáhlejší důsledky. Díky němu by například v budoucnu mohlo být o něco snazší alespoň částečně identifikovat neznámé jedince, jejichž ostatky budou v Egyptě nalezeny při archeologických vykopávkách.

Písaři měli v dávném Egyptě velice prestižní postavení, protože představovali elitní skupinu; jen cca 1 % všech Egypťanů bylo v té době gramotných.

Zdroj: Scientific Reports,  EurekAlert, UKForum.

Video, které jste mohli minout: Boeing duchů směr Praha a posádka v bezvědomí aneb Největší letecké neštěstí v řecké historii