12. ledna 2024 17:50

Prospali celá staletí. Jejich příběh využívají hned dvě velká náboženství

Vetřelci dávnověku S14 (10) – Sedmispáči z Efezu

Legendy se často zrcadlí napříč národy či náboženstvími, a tak nemálo z nich najdeme převyprávěné v různých kulturách. Jednou z takových legend je i příběh o sedmi spáčích z Efezu.

Pověst se objevuje v Koránu i v křesťanských textech a liší se v určitých detailech. Vyprávění má kořeny v Sýrii a jeho základem je příběh skupiny efeských mladíků, hlásících se ke křesťanství v letech 249-251, kdy bylo nové náboženství tvrdě potlačováno. Když Efez navštívil římský císař Decius, nařídil obyvatelstvu přinést obětiny římským bohům. Křesťanští mladíci, toho času ve službě v armádě, však odmítli zradit svou víru, za což jim byla odebrána výstroj a hodnost. Decius se v té době chystal na vojenské tažení a mladíky nechal svobodně odejít v naději, že se umoudří a křesťanské víry se zřeknou, až se císař do města vrátí.

Čtěte také: Mladík chtěl být jako Ježíš, tak se nechal pohřbít zaživa. Vzkříšení mu nevyšlo

Hluboký spánek

Mladíci však byli ve své víře pevní a ve strachu, že je po císařově návratu čeká mučení a poprava, se ukryli v jeskyni. O průběhu dalších událostí se verze legendy různí. Podle některých je císař objevil a přikázal vchod do jeskyně zavalit či zazdít, aby uprchlé křesťany potrestal doživotním uvězněním. V jiných verzích jeskyni zavalil sám Bůh, jenž je tak chránil před císařovou pomstou. Mladíky následně uvedl do dlouhého spánku.

Jakmile se probudili, nevěděli, zda spali dny, hodiny, či déle. Jeden z nich se tedy vydal v přestrojení do města koupit chléb a opatrně zjistit, jaká je v Efezu situace. K jeho úžasu však byly jeho peníze dávno z oběhu, a překvapený lid nakonec mladíky objevil. Ukázalo se, že mladíci zůstali v jeskyni celá staletí, a probudili se do světa, kde bylo křesťanství dominantním náboženstvím.

Korán popisuje legendu velmi vágně. V súře nazvané Al-Kahfu čili Jeskyně je nejdůležitější část, v níž se mladíci probudili, přičemž nejsou zmíněna jejich jména, počet, ani příslušnost ke křesťanské obci. Pro Mohamedovo vyprávění to koneckonců nebylo podstatné. Jeskyně mimo jiné v islámské nauce symbolizuje místo, kde lze nalézt duchovní útěchu či osvícení, v případě převyprávění legendy poskytla jeskyně mladíkům úkryt před nevěřícími. Skutečnost, že v jeskyni přečkali celá staletí, svědčí o pevnosti jejich víry, a z příběhu se tak stává podobenství o tom, že pevná víra jako taková je podstatnou součástí života.

Pevnost víry

„Je to zázrak, nebo byli na místě, kde se posunula časová osa? Protože pak i 300 let je mnohem kratší doba,“ míní Amir Hussain, profesor teologických studií na Loyola Marymount University v Los Angeles v pořadu Vetřelci dávnověku na Prima ZOOM. Ať už ale hrdiny zachránila dlouhá hibernace nebo přesun v čase, víra v tomto podobenství působí jako nástroj záchrany.

Křesťanská interpretace legendy je o poznání konkrétnější, a to jak stran reálií a časového rámce, tak identity mladíků. Zároveň nepojednává pouze obecně o významu víry, ale dává důraz na určitý aspekt konkrétního náboženství.

Mohlo by vás také zajímat: 7 nejlepších biblických filmů, které vás napnou, oslní i pobaví

Mladíci se jmenují Maximilián, Jamblicus, Martinian, Jan, Dionýsus, Konstantin a Antoninus a v jeskyni usnou na 300 let. Jejich probuzení v jeskyni je odrazem Kristova zmrtvýchvstání. Zázračná událost tak na jednu stranu potvrdila hrdinům příběhu pravost Ježíšových zázraků a zároveň ukázala, že oddanost křesťanské víře přibližuje věřící Kristu. Ať už se ale přikláníme k jakékoli interpretaci, je podobenství o sedmi spáčích z Efezu důležitým svědectvím o významu víry.

Zdroje: Sedm spáčů z Efesu v Platónské jeskyni, písemná práce z filozofie pro neoborové studenty doktorského studia, L'ubomír Novák/Encyclopedia Britannica

Filip Šula

Redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom