Proč mají jeskynní lidé zdravé zuby? Dnes už to víme

Historie zubních kartáčků sahá až do roku 3500 před naším letopočtem, kdy Babyloňané a Egypťané používali roztřepené konce větviček. Ostatně tyto kartáčky staří Egypťané ukládali do hrobek po boku zemřelých nebožtíků, což svědčí o jejich velkém významu.

Velkého pokroku do oblasti zubní hygieny vnesli do historie lidstva Číňané, kteří kolem roku 1600 před naším letopočtem vyvinuli jakési žvýkací tyčinky, které byly vyrobeny z větviček aromatických stromů. Jejich účinky využívali třeba láskyplní nápadníci, kteří měli po přežvykování svěží dech. Číňané jsou také přesvědčeni, že v průběhu 15. století vynalezli první moderní kartáček. Nešlo přitom o elegantní nástroj, jaký používáme dnes. V té době byl zubní kartáček vybavený štětinami z prasečího krku, které byly osazené na kousku bambusu nebo rukojeti vyrobené z kosti. Pohodlní Evropané si tento poměrně odpudivý kartáček porůznu upravovali, kdy namísto prasečích štětin používali třeba měkčí žíně nebo peří.

Kvalitní chrup bez zubních nití, pasty a prohlídek

Archeoložka Karen Hardy, výzkumná pracovnice z Catalan Institution, se svým týmem analyzovala zbytky přes milion let staré čelistní kosti, které byly objeveny v jeskyni Sima del Elefante na severu Španělska. Tyto kosti patří mezi jedny z nejstarších dosud objevených lidských ostatků v Evropě, jejichž nositelem byl přesně neurčený druh hominida. Výzkumem se chtěla Hardy primárně dozvědět, čím se naši dávní předkové vlastně živili. Analýzou zkamenělého zubního kamene zjistila, že měli hominidi překvapivě zdravý chrup, který ovšem připisuje syrové stravě. Na zubech byly nalezeny stopy trávy, semen a syrového masa, což znamená, že tito lidí neuměli používat oheň k vaření. Mimo zbytků potravy na plaku ulpěly malé fragmenty hmyzu a pylových zrn, které tito lidé během svého života z důvodu pobytu v lese vdechovali. „Je to něco jako tetování biologických informací – osobní časová kapsle," řekla fascinovaná archeoložka.

Studie mimo jiné prozradila, že lidem před více jak milionem let záleželo na jejich zubním zdraví, o které v rámci svých možností také pečovali. Na zkamenělém plaku tým Karen Hardy kromě potravy našel také malá vlákna nejedlé dřeviny, o kterých si výzkumníci myslí, že pochází z raných zubních kartáčků. Mělo by tak jít o definitivní důkaz něčeho, o čem doposud vědci jenom spekulovali. Již dříve objevené starověké zubní fosilní nálezy totiž obsahovaly interproximální drážky, tedy malé dírky vytvarované do stran. Právě tyto stopy svědčí o letitém čištění zubů pomocí provizorně vyrobených kartáčků. Ostatně moderní šimpanzi, naši nejbližší zvířecí příbuzní, dělají totéž.

Paradoxní tedy je, že lidé před miliony let měli zdravější a silnější zuby než má lidská populace dnes. Je nicméně samozřejmé, že za zdravějším chrupem nestály pouze provizorní kartáčky, ale i dietní strava bez cukru a dalších sladidel, které leptají zubní sklovinu. Kazivost zubů „odstartovala“ až s rozmachem zemědělství, kdy se člověk usadil a začal konzumovat jiný druh potravy.

Text: Petr Smejkal

Historie

Moderní lidé zřejmě nejsou o nic chytřejší než neandertálci