Vzpoura nevinných vězňů měla v nelidském gulagu krvavou dohru. Doplatili na fatální chybu
Notoricky známý albánský pracovní tábor Spaç je opředen brutální a krvavou minulostí. Stovky trestanců tu v dobách komunismu našly nelidské zacházení i smrt. Ani drakonické podmínky však nezlomily ducha vězňů, kteří se v gulagu pokusili o hromadnou vzpouru.
Na místě měděného a pyritového dolu v odlehlé a hornaté oblasti ve středu Albánie bylo v roce 1968 pod dohledem komunistického vůdce Envera Hodži vybudováno nechvalně známé albánské vězení Spaç. Pro tehdejší tvrdý režim s cílem stát se zářným příkladem komunismu to bylo po vzoru Sovětského svazu elegantní řešení, jak z cesty odklidit kohokoli, kdo zpochybňoval idealistické myšlenky či jinak kritizoval úřad. Za porušení přísných nařízení byl každý neposlušný občan poslán do nápravného zařízení na převýchovu – hodně daleko od zraku široké veřejnosti.
Nelidské podmínky
Spaç se tak stal novým a nelidským domovem bez základních hygienických a zdravotních potřeb pro stovky politických vězňů, mezi kterými byli i nejvýznamnější albánští intelektuálové dvacátého století. Ti museli pracovat v dolech mnoho hodin s nereálnými vysokými kvótami na efektivitu těžby, přičemž ani na ubikaci nenašli cokoli, co by se alespoň trochu podobalo odpočinku. V každém vězeňském pokoji, který ani minimálně nesplňoval základní lidské potřeby, spalo více než 50 mužů.
V dokumentární sérii Zapomenuté megastavby, kterou vysílá Prima ZOOM, vzpomíná na brutální podmínky nápravného zařízení i albánský dělník Zenel Drangu. Ten byl v roce 1972 jako čtyřiadvacetiletý mladík odsunut do vězení Spaç za pokus o emigraci do sousední Jugoslávie.
Ve vězení Spa našlo smrt nepočítaně politických vězňů Zdroj: Profimedia.cz
Dnes už jen chátrá Zdroj: Profimedia.cz
Albánský gulag nahání strach i po letech Zdroj: Profimedia.cz
Spa bylo místem prvního odporu proti totalitnímu režimu Zdroj: Profimedia.cz
Memento kdysi kruté diktatury Zdroj: Profimedia.cz
Ve vězení Spa našlo smrt nepočítaně politických vězňů Zdroj: Profimedia.cz
Dnes už jen chátrá Zdroj: Profimedia.cz
Albánský gulag nahání strach i po letech Zdroj: Profimedia.cz
Spa bylo místem prvního odporu proti totalitnímu režimu Zdroj: Profimedia.cz
Memento kdysi kruté diktatury Zdroj: Profimedia.cz
Vzpoura s krvavou dohrou
Ještě k většímu neklidu v gulagu navíc přispívalo i to, že úřady snižovaly tresty těm, kteří byli ochotní špehovat a donášet informace na ostatní spoluvězně. Ani tyto drakonické podmínky však nezlomily ducha některých politickým vězňům. V květnu roku 1973 se zařízení Spaç stalo místem odvážné vzpoury, což byl jeden z prvních momentů odporu proti útlaku režimu. Hrdinská rebelie však měla poměrně rychlý konec kvůli fatální slabině.
Po několika dnech nadvlády vězňů nad dozorci státní policie odstřihla zařízení od zdroje vody ze dna údolí a vyčkávala, kdy bude vzpoura sama potlačena. Zanedlouho k tomu skutečně došlo a na okamžik osvobozeným zajatcům nezbylo nic jiného než se vzdát. Rebelanti byli posléze spoutáni a 80 z nich dostalo dalších 25 let tvrdého trestu, přičemž čtyři zastřelila popravčí četa. Fotografie mrtvých spoluvězňů sloužily jako odstrašující případ pro další případný pokus o převrat.
Spaç nadále fungoval jako pracovní tábor až do pádu albánské komunistické strany na počátku 90. let. O několik let později byl zcela opuštěn. Dnes, ačkoli je označen za národní kulturní památku, memento kdysi kruté diktatury zoufale chátrá a působí velmi skličujícím dojmem. Na přestavbu však albánská vláda nemá potřebné prostředky.
Zdroj: World Monuments Fund
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
