Zkáza Queen Elizabeth: Obří loď pohltily záhadné plameny. Jak moc přerostla Titanic?

Hongkongský přístav Victoria Harbour je jeden z nejrušnějších na světě. Každý rok v něm kotví přibližně 220 000 lodí, ať už jde o říční bárky, nebo velká zaoceánská plavidla. Devízou přístavu je jeho hloubka sahající až ke 40 metrům. I to byl důvod, proč do něj v roce 1971 mohla připlout loď RMS Queen Elizabeth, ve své době největší zaoceánská loď na světě. Nikdo však nečekal, že poslední destinací tohoto plavidla bude dno zmiňovaného přístavu, kam značná část lodi klesla po mohutném požáru, který propukl 9. ledna 1972.

Vojenská, nikoliv osobní loď

Příběh lodi Queen Elizabeth začal v polovině 30. let 20. století. Plavidlo pojmenované na počest královny Alžběty, manželky krále Jiřího VI., bylo postaveno ve Skotsku a vlastnila ho společnost Cunard Line. Délka lodi dosahovala 314 metrů, na šířku měla 36 metrů a její hrubá tonáž představovala 85 000 BRT. Jen pro představu, Titanic byl o 45 metrů kratší, o 8 metrů užší a jeho tonáž činila 46 328 BRT. Queen Elizabeth tedy byla skutečně obrovská.

RMS Queen Elizabeth at Southampton’s Ocean Terminal. pic.twitter.com/Acbc9TcPiL

— Historic Southampton (@HistoricalSoton) June 15, 2021

Slavnostní spuštění RMS Queen Elizabeth provedla 27. září 1938 sama královna Alžběta. Ovšem místo toho, aby po finálním vybavení vstoupila do osobní služby, byla loď po vypuknutí druhé světové války na konci roku 1939 použita jako loď vojenská. Společně s jinou linkovou lodí RMS Queen Mary přepravily obě „královny“ během světové války přes dva miliony vojáků a Winston Churchill jim připsal zásluhu za zkrácení celého konfliktu minimálně o jeden rok. V té době operovala Queen Elizabeth v barvě vojenské šedi, mnohokrát kličkovala mezi německými ponorkami střežícími Tichý oceán a bylo malým zázrakem, že si ji Němci nikdy nevybrali za svůj cíl.

Zpět k prvotnímu účelu

Po skončení druhé světové války mohla v roce 1946 Queen Elizabeth konečně zahájit pravidelnou transatlantickou dopravu a společnost Cunard Line z ní po dobu přibližně deseti let měla doslova stroj na peníze. Obrovský úspěch lodi však zhatil nástup rychlejších a ekonomičtějších proudových letadel na konci 50. let 20. století, která dokázala přepravit cestující z Evropy do Spojených států mnohem rychleji, byť v menším počtu. Snad i proto zůstala Queen Elizabeth relevantní až do roku 1969, kdy ji definitivně Cunard Line vyřadila z provozu.

RMS Queen Elizabeth leaves Southampton. pic.twitter.com/8bfUipropZ

— Historic Southampton (@HistoricalSoton) April 22, 2021

Legenda tohoto titána tím ale neskončila a konečně se dostáváme ke spojitosti s Hongkongem. V roce 1970 ji totiž v aukci za 3,2 miliony dolarů (dnes vinou inflace přibližně 23 milionů dolarů) koupil hongkongský lodní magnát Tchun Čchao-jün, zakladatel společnosti Orient Overseas Container Line. Měl ambice jak v námořním byznysu, tak ve vzdělání, kterému hluboce věřil a podporoval jej. Rozhodl se proto, že loď Queen Elizabeth přemění na plovoucí univerzitu, což se přejmenováním lodi na Seawise University skutečně stalo. Loď v červenci 1971 slavnostně připlula do přístavu Victoria a prošla rozsáhlou renovací.

Ohnivá zkáza

Pouhých šest dní před zkouškou naplánovanou na 15. ledna 1972 však začala loď z neznámých příčin ráno 9. ledna hořet a plameny se bez ohledu na snahu hasičských sborů začaly rychle šířit do jednotlivých částí. Boj s ohněm trval více než 24 hodin, výsledkem ale bylo kompletní zničení lodi a její značné naplnění vodou z hasičských člunů, kvůli kterým se převrátila na bok a některé její části začaly klesat ke dnu. Loď byla nakonec prohlášena za nebezpečnou pro lodní dopravu a v letech 1974 a 1975 rozebrána na šrot.

9 January 1972. The ocean liner RMS Queen Elizabeth was destroyed by fire in Hong Kong harbour. The fire was determined to be the work of arsonists, but no one has ever been charged with the crime. pic.twitter.com/8jfcAGzXOG

— Prof. Frank McDonough (@FXMC1957) January 9, 2021

Mezitím ale pochopitelně probíhalo vyšetřování, které však poslednímu majiteli nepřineslo kýženou odpověď. Existuje podezření, že byl požár založen úmyslně, neboť na celé lodi vzniklo hned několik ohnisek současně. Také pojistná smlouva na 8 milionů dolarů, proti bezmála třetinové hodnotě lodi z popisované aukce, podporovala spekulace, že ohnivé peklo bylo součástí podvodu.

Podle následných výpovědí Čchao-jün a jeho syna, který vedl rekonstrukci lodi, se však tato varianta nejeví jako příliš pravděpodobná, když měli být oba po dlouhé týdny doslova zdrceni ztrátou a vysvětlovali, že pojistka byla uzavírána s vidinou značného zvýšení hodnoty lodi po jejích úpravách. Možné proto je, že byla Queen Elizabeth zapálena v důsledku konfliktu jejího majitele, jenž byl čínským nacionalistou, a odbory stavitelů lodí, které ovládali komunisté.

RMS Queen Elizabeth on fire in Hong Kong during her conversion to the Seawise University..Circa 1972 pic.twitter.com/bKe3FyY8AO

— Ocean Liners and Frienghters (Discontinued) (@Boycott68604910) June 2, 2021

Co přesně se začátkem roku 1972 na palubě Queen Elizabeth odehrálo, se už nikdo bohužel nedozví, odkaz lodi ale přežívá díky několika zachráněným částem dál. Ohořelé zbytky jejího posledního praporu byly zarámovány a dodnes zdobí stěnu důstojnické jídelny velitelství námořní policie v Hongkongu. Ve vstupní hale Wall Street Plaza na 88 Pine Street v New Yorku je možné najít pamětní desku, jednu z kotev a také písmena Q a E z jejího původního názvu. A stranou nemůže zůstat ani speciální série 5 000 kusů per značky Parker, které byly vyrobeny z materiálu získaného z vraku lodi.

Video, které jste mohli minout: Víc než 1000 vraků lodí v poušti? Odhalte záhadu smrtícího Pobřeží koster