Papež unesl malého chlapce. Kontroverzní případ otřásl církví i Evropou

Případ Edgarda Mortary, uneseného židovského chlapce papežem Piem IX., patří mezi nejkontroverznější společenské a náboženské události 19. století. Tento tragický incident z roku 1858 vzbudil mezinárodní rozruch a rozdělil veřejnost na základě náboženských a právních otázek. Příběh Edgarda Mortary odráží konflikty mezi katolickou církví a židovskou komunitou a dodnes je považován za velmi důležitou událost v historii svobody vyznání.

Mohlo by vás zajímat: Slavný soud s mrtvolou: Exhumovaný papež čelil obviněním sedm měsíců po smrti

Edgardo Mortara se narodil 27. srpna 1851 v Bologni do majetné židovské rodiny tamějšího obchodníka. V roce 1858, kdy mu bylo pouhých šest let, však došlo k incidentu, který změnil jeho život. Rodinu navštívila katolická služebná Anna Morisi v reakci na náhlé Edgardovo onemocnění, kvůli kterému lékaři nepředpokládali, že by chlapec přežil. Morisi však o chlapce úzkostlivě pečovala a jednoho večera se jej rozhodla pokřtít, čímž do obrovské míry ovlivnila jeho život a nepřímo se zasloužila o to, že chlapcův případ řešila inkvizice.

Ačkoliv nejsou přesné okolnosti domácího křtu známy, Morisi se svěřila faráři v kostele, kam pravidelně docházela na mše a kázání. Farář byl však informací velmi zasažen a s přihlédnutím k tomu, že by žádné pokřtěné dítě nemělo být vychováváno Židy, rozhodl se informaci postoupit Vatikánu a blízkému okolí tehdejšího papeže Pia IX. Vzhledem k tomu, že bylo pokřtění vnímáno jako přechod na katolickou víru, papež se rozhodl, že chlapec musí být odebrán své židovské rodině a vychován jako katolík. V názoru katolické církve bylo takové jednání oprávněné, jelikož se domnívala, že zachraňuje duši dítěte.

Odsouzeníhodný únos

V červnu 1858 byl Edgardo Mortara unesen z domova své rodiny a převezen do papežského státu. Byl přijat papežskou kurií a započala jeho katolická výuka. Tento krok však vyvolal silné protesty mezi židovskou komunitou a mnoha liberálními intelektuály v Evropě i po celém světě. Zvedla se vlna veřejného mínění a mnozí žádali návrat Edgarda k jeho biologické rodině, která o to přirozeně usilovala nejen v osudný večer, kdy si pro chlapce přišla inkvizice, ale také o několik dní později přímo ve Vatikánu.

Na mezinárodní úrovni se případ Edgarda Mortary stal předmětem diplomatických jednání. Židovské organizace a státy, které přijaly emancipaci Židů, požadovaly vrácení chlapce do židovského prostředí. Papež Pius IX. však setrval na svém stanovisku a odmítl se Edgarda vzdát. Tvrdil totiž, že jedná ve prospěch dítěte a jeho náboženského dobra, takže jakékoliv zpochybnění neakceptoval a dál – s přesvědčením, že koná Boží vůli – držel chlapce ve Vatikánu. Případ Edgarda Mortary měl nicméně dalekosáhlé dopady jak na židovskou komunitu, tak na katolickou církev, protože se rozběhla vášnivá diskuse o náboženské svobodě, rovnoprávnosti a vymezení náboženské autority.

Edgardo Mortara zůstal v katolické péči a nakonec vstoupil do katolického kněžského semináře, kde byl dále vzděláván k výkonu práce kněze. Zbytek svého života až do skonu v roce 1940 strávil ve službě katolické církvi. Případ Edgarda Mortary však zůstává i nadále jednou z nejkontroverznějších událostí spojených s katolickou církví a dodnes vyvolává diskuse o náboženské toleranci, svobodě vyznání a právech dětí. Pokud vás zajímá víc detailů a chtěli byste se dozvědět nejen o samotném únosu, ale také o politickém pozadí, které za celým incidentem stálo, v Cannes si odbyl premiéru snímek Papežův zákon (originální název Kidnapped), který byl rovněž uveden v rámci programu Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech.

Zdroj: Sparks of History, The Atlantic, TabletMag