Nejstarší DNA na světě patří mamutovi. Je stará 1,2 milionu let

DNA se v čase rozpadá a degraduje. Proto je 1,2 milionu let stará deoxyribonukleová kyselina nesoucí informace o životě tak vzácná.

DNA v zubech

Nově objevený genetický materiál byl získán ze zubů tří mamutů, kteří zůstali zamrznutí v sibiřském permafrostu. Jejich vyproštění sice proběhlo v 70. letech, ale k extrahování DNA došlo až nyní. Zajímavé je, že nejde o stejný druh mamutů, ale o vzájemně blízce příbuzné, leč evolučně odlišné druhy. DNA každopádně byla extrahována ze stoliček – ze zubu se odvrtal vzorek o velikosti zrnka soli a svou nepopiratelnou zásluhu na tom má i slovenská evoluční bioložka Patrícia Chrzanová Pečnerová.

Dva z těchto vzorků jsou starší než milion let, což posouvá hranici zachovalé DNA dál do minulosti. Mezinárodní tým ze Švédského centra paleogenetiky publikoval výzkum v prestižním magazínu Nature a nejspíš vás zajímá, co je na skládačce pravěké DNA tak složitého a zároveň důležitého.

Složité je to, že je vzorek kontaminován DNA mnoha jiných organismů – houbami počínaje a bakteriemi konče. Po zhlédnutí videa níže pak musí být i laikovi jasné, že se více než milion let na kvalitě vzorku musel podepsat. Zub času degradoval DNA na mnoho miliard krátkých fragmentovaných sekvencí. „Čím více dílků máte, tím těžší je rekonstruovat celou hádanku,“ říká spoluautor studie Tom van der Valk, evoluční genetik na univerzitě v Uppsale. Vědci skládali DNA puzzle i s pomocí genetické informace současných slonů a mnohem mladších mamutích pozůstatků.

Důležitost potom tkví v posunu vědeckého poznání, tedy zpřesnění evoluce mamutů. Zejména když se ukázalo, že se jedná o různé mamutí druhy, konkrétně Mammuthus trogontherii a „starého známého“ mamuta srstnatého (Mammuthus primigenius).

„Jsem ze studie nadšený,“ říká Ludovic Orlando, paleogenetik na univerzitě Paula Sabatiera, jehož tým držel od roku 2013 (až doteď) rekord v nejstarší sekvenci DNA. Byla od 750 000 let starého koně.

Mnohem starší než lidé

Film Jurský park, v němž se vzala DNA z krve komára konzervovaného v druhohorním jantaru, je stále pouhopouhou fikcí. Zajímavé je nicméně srovnání souvislostí. Mamuti se během své existence setkali s člověkem – ostatně lovci mamutů z Věstonic, kteří proslavili českou archeologii ve světě, žili na jižní Moravě před 30 000 lety. Genetická informace stará 1,2 milionu let je však samozřejmě z časů daleko před člověkem. Nejstarší pozůstatek druhu Homo sapiens, tzv. Omo 1, byl nalezen v Etiopii při řece Omo a je starý přibližně 190 tisíc let.

Někteří vědci se k sekvenování DNA starší než 1 milion let stavěli skepticky. Nyní se však ukázalo, že to jde, a možnosti paleogenetiky se tak opět posunuly o velký kus dál.