Nejbohatší společnost v dějinách byla mnohem hodnotnější než dnešní technologičtí giganti

Jaké firmy jsou nejbohatší či nejhodnotnější? Měřítek úspěšnosti je velké množství – například pokud se podíváte na aktuální seznam největších společností podle příjmů, v čele pelotonu se objeví americký obchodní řetězec Walmart následovaný triem čínských průmyslových koncernů (Sinopec Group, State Grid a China National Petroleum). Technologičtí giganti Apple, Amazon, Facebook či Alphabet (vlastnící Google), kteří se zase dlouhodobě umisťují na špici nejhodnotnějších značek, nejsou ani v první desítce.

Tyto mocenské hry (či porovnávání vlivu) však nejsou otázkou konzumního kapitalismu posledních dekád – v minulosti jsme totiž byli svědkem ještě výraznější dominance soukromých subjektů nad světovým děním.

Propojení světa

V 17. století nastaly zlaté časy pro řadu evropských mocností, a to především díky kolonizaci. Právě v této době se podařilo některým společnostem nabýt takového bohatství, že se staly v podstatě nezávislými subjekty, a státy, z nichž vzešly, nad nimi měly jen omezenou možnost kontroly. Možná jste slyšeli o britské Východoindické společnosti, jež zprostředkovávala obchod mezi Anglií (později Velkou Británií) a Dálným Východem. Jednalo se o vlajkovou loď anglického kolonialismu, ale navzdory mnoha úspěchům (a především ekonomické síle) se britská Východoindická společnost musela sklonit před jedním soupeřem – totiž Sjednocenou východoindickou společností.

Opět se tedy jednalo o obchodní organizaci vzniklou za účelem komunikace s Indií, Čínou, Arábií i regionem jihovýchodní Asie. Slovo „sjednocená“ přitom hrálo zásadní roli. V posledních letech 16. století se totiž na Dálný východ vypravily desítky nizozemských expedic, které se sice vracely s obrovským bohatstvím, avšak konkurenčními boji se výrazně oslabovaly. Na přelomu 16. a 17. století se tak řada menších společností spojila do jedné velké organizace, což umožnilo efektivněji pracovat s náklady a odstranilo hlavní překážku v získávání nezměrného bohatství.

Nepředstavitelné bohatství

Navíc se jednalo o historicky první akciovou společnost na světě, jelikož se veřejnost mohla finančně podílet na expedicích a z nich plynoucího zisku. Někteří historikové označují tento moment za počátek globalizace, neboť se vzdálené části světa takto propojily poprvé v dějinách. Na vrcholu své moci navíc tato superspolečnost vykazovala hodnotu bezmála 8 bilionů dolarů. Pod takovým číslem si asi nic moc nepředstavíte, ale vězte, že se jedná zhruba o podobnou hodnotu, jako je v současnosti hrubý domácí produkt Japonska a Německa dohromady, anebo součet zhruba dvacítky nejhodnotnějších značek dneška (včetně technologických gigantů zmíněných v úvodu).

Sjednocená východoindická společnost se snažila o vertikální integraci, tedy o zajištění výroby lodí, samotné dopravy do vzdálených oblastí, vybudování tržních systémů i infrastruktury. Díky monopolnímu postavení nestálo rozkvětu společnosti nic v cestě, a v důsledku se tak nizozemským obchodníkům dařilo i zásadně ovlivňovat globální politické hry – soukromá firma totiž mohla uzavírat smlouvy s různými státy a dosazovat na kolonizovaná území své správce opírající se o ozbrojené síly. V praxi se tedy jednalo o prodlouženou ruku státu, jejíž moc byla skutečně rozsáhlá.

Tato nadnárodní korporace byla zrušena na sklonku 18. století, kdy Nizozemsko spadalo pod napoleonskou Francii. Nutno doplnit, že jedním z mála relevantních soupeřů byla zmíněná britská Východoindická společnost, která vznikla nedlouho po té nizozemské, ale vydržela déle – až do roku 1874. Kromě toho, že podobné společnosti umožnily dovoz vzácného koření, látek či drahých kamenů do Evropy, také stály u zrodu světa, jaký známe dnes.